Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 17,9 %. Zářijový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s letní prognózou ČNB o více než dva procentní body pomalejší vlivem všech složek inflace s výjimkou změn nepřímých daní. Nejvýrazněji se na odchylce zářijové meziroční inflace od prognózy stejně jako v přechozích měsících podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, ceny pohonných hmot a regulované ceny.
Jádrová inflace v září, stejně jako v srpnu, již dále nevzrostla, zůstává však vysoká. Projevuje se v ní předchozí kulminace domácích poptávkových tlaků a pokračující výrazný růst nákladů. Ten odráží eskalaci cen plynu a elektřiny na světových burzách a přetrvávající obtíže v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. Vliv doznívajícího post-covidového oživení domácí poptávky je zřetelný zejména u cen zboží, jejichž dynamika dále vzrostla. Dynamika cen služeb v rámci jádrové inflace v září v podstatě stagnovala. Příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného, který byl doposud mimořádně silný, v průběhu třetího čtvrtletí mírně klesal.
Naopak další mírné zrychlení regulovaných cen je odrazem pokračujícího zdražování energií pro domácnosti, které nicméně bylo i v září o něco mírnější, než prognóza očekávala. K vzestupu burzovních cen energií na mimořádné hodnoty přitom vedla přetrvávající velká nejistota ohledně budoucích dodávek plynu z Ruska, jež pokračuje ve své agresi na Ukrajině a zastavilo dodávky do EU plynovodem Nordstream 1. Válečný konflikt se promítá i v pokračujícím zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit odrážejícího jak rostoucí náklady na energie, tak roli Ukrajiny ve světové produkci pšenice. Zvolnění dynamiky cen pohonných hmot v srpnu a září odráželo korekci ceny ropy i pokles marží a cen (zejména benzínu) u rafinérií a u čerpacích stanic.
Pozorovaná data potvrzují dosahování vrcholu inflace, což letní prognóza ČNB předpovídala pro druhé pololetí roku 2022. Vývoj inflace ve třetím čtvrtletí přitom signalizuje možnost kulminace cenového růstu na o něco nižší úrovni ve srovnání s očekáváním. Ve směru tlumení cenového růstu bude v dalším období působit zmírnění dynamiky produkčních nákladů, pokles kupní síly domácností a stabilizující vliv předchozího zpřísnění měnové politiky přispívajícího ke zchlazení domácí poptávky. Podle prognózy trend poklesu inflace vlivem uvedených faktorů dále zesílí v průběhu příštího roku. Na horizontu měnové politiky, jímž je v letní prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB.
Petr Král
ředitel sekce měnové
Vyšlo na webových stránkách České národní banky
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV