Že se obyčejní lidé výrazně spolu podílejí na jejich zradách a nemorálnostech je ochoten připustit jen málokdo. Nicméně žel, právě v tomto spočívá jádro celého problému. Problému, kterým je vina prostých lidí na tom, co musí prožívat. A my si teď zkusme definovat podstatu této viny bez ohledu na to, že se tím obyčejným lidem asi velmi nezavděčíme.

Naši občané jsou klamáni. Ne však politiky, jak by se na první pohled zdálo, ale především sami sebou. Svou vlastní iluzí, že volbami mohou něco změnit. Svým naivním přesvědčením, že pokud zvolí tu správnou stranu, věci se dají pozitivním způsobem do pohybu a jejich život se stane lepším a kvalitnějším. Že jim prostě stačí zvolit si ty správné vládní představitele a oni se již o všechno ostatní postarají.

Žel, stává se však pravidlem, že naděje občanů a voličů bývají zklamány. Velmi rychle po volbách se totiž ukáže, že u nové vládní garnitury se zpravidla dříve nebo později začnou objevovat téměř tytéž chyby, jako u předešlé. Že také oni, stejně jako ti před nimi zavádějí manipulují, upřednostňují vlastní stranické zájmy, pěstují elitářství a myslí na svůj vlastní, osobní prospěch.

Toto samozřejmě vyvolává v lidech nespokojenost. Klasickým obrazem takové nespokojenosti bývají návštěvníci hospod všech cenových skupin, sedící u piva a svorně nadávající na vládu a politiky.

Všichni tito nespokojenci by však měli vědět, že ke změně k lepšímu nepřijde, ba ani nemůže přijít shora, jak oni očekávají. Měli by totiž vědět, že každý národ má vládu přesně takové kvality, jakou si zaslouží! Přesně takové kvality, jaký je on sám!