V té době byl Ritsoudis kapitánem válečné lodi Themistocles. Tehdy odmítl rozkaz připojit se k válce NATO a se svou lodí se vrátil do přístavu. „Jsem hodně pyšný na ten okamžik, který jsem věnoval sobě i vašemu lidu. Naše národní kultury mají společný příběh,“ řekl novinářům a dodal, že je „velmi šťastný, že našel v Srbsku přátele, s nimiž může sdílet vzpomínky.“

„Byl to fantastický pocit, rozhodnout se podpořit národ, který bojoval proti mnohem silnějšímu nepříteli,“ řekl Ritsoudis.

Za své rozhodnutí draze zaplatil svou kariérou – byl nucen opustit námořnictvo a nyní pracuje jako kapitán jachty; byl poslán před soud a strávil nějaký čas ve vězení.

„Tři dny jsem strávil ve vojenské věznici. Prostřednictvím svých právníků jsem podal odvolání k odvolacímu soudu, ale ten podpořil rozsudek prvního stupně,“ uvedl.

Ritsoudis žaloval Řecko u Evropského soudu pro lidská práva, ale ten potvrdil rozhodnutí soudu v Řecku.

„Samozřejmě to bylo nezákonné rozhodnutí. Je to systém. Je to jako všude,“ řekl.

Srbské velvyslanectví v Řecku před nějakou dobou Ritsoudise kontaktovalo, aby zjistilo, zda by nepřijmul srbské státní vyznamenání. On ale odmítnul. „Řekl jsem jim, že nic nechci, že všechno uznání patří jejich odvážnému lidu, který bojoval proti všem a bez šance,“ řekl.

Podle internetových stránek deníku Blic mnozí z posádky v roce 1999 rozhodnutí svého kapitána podpořili, stejně jako řecká veřejnost, ale vojenský soud ho ten rok poslal na dva a půl roku do vězení.

Pro potřeby českého čtenáře tento text přeložil z portálu „b92.net“ a publikoval Messin (www.messin.cz).

Případ Marinose Ritsoudise ukazuje, že odmítnout podílet se na zlu je možné, byť za cenu jisté osobní oběti. Je to významné sdělení pro členy různých vlád, kteří by zase někdy hlasovali o zapojení České republiky do nějaké agrese. Tu proti Jugoslávii většina ministrů vlády Miloše Zemana schválila.

Petr Meduna

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele