Například pan redaktor Petr Zídek v LN z 21. 6.  tvrdí, že idea panteonu je dnes úplně mrtvá, český národ nepotřebuje žádný polosakrální prostor, kde by vystavoval busty zasloužilých mužů. Toto marxistické, krajně levicové pojetí dějin, kdy jediným hybatelem je nevyhnutelný pohyb vykořisťovaných mas a jednotlivec neznamená vůbec nic je pro mne nepřijatelné. 

Úloha jednotlivce v dějinách, a to ať jde o dějiny jedné rodiny či celé civilizace, ta je naprosto nezastupitelná. Dějiny jsou přehledem myšlenek, práce, skutků jednotlivých mužů a žen. Zalovte ve své školní paměti a vzpomeňte na mládence jménem Themistoklés, žijícího v 5. století př. n. l. v Aténách.

Nebýt jeho předvídavosti, pak by Peršané ovládli Atény a zlatý věk Atén by nikdy nepřišel a dnes by Evropa více než pravděpodobně vypadala docela jinak. A proč to říkám? Protože panteony nám připomínají především to, že - i když si na Themistokla dnes již nikdo ani nevzdechne - úloha jednotlivce je v dějinách nezastupitelná, že úloha jedince je základním kamenem dějin. Panteony nám říkají - ty, jako jednotlivec, tys odpovědný za to, kam se dějiny pohnou. Jen ty jako jedinec rozhoduješ o tom, zda České země existující již více než tisíciletí budou existovat dál, ty rozhoduješ o tom, jaká bude hodnota a tvář této země.

To, zda vedle Palackého či Němcové nutně musíme mít vzpomínku na Fučíka, který velebil zemi jejíž gulagy v té době praskaly ve švech, to je věcí vědomí a svědomí každého z nás a s panteonem to vůbec nesouvisí.