To je klasická ukázka manipulace s veřejným míněním a především přeměna politiky z věci obecné ve výsadní revír několika vyvolených s cílem uchopit moc. Politika byla a je (a doufám, že i pořád bude) věcí občanů, kteří potřebují na straně jedné cítit stabilitu, svobodu, demokracii, bezpečí, spravedlnost a na straně druhé si volí reprezentaci, schopnou (a to také doufám) tohle zajišťovat a přitom reagovat na nové či jen nahodilé jevy. A činím přitom velký rozdíl mezi pojmy reprezentace a vedení. Proto také každý občanský spolek je už ze své podstaty politickou organizací ať chce či nechce, ať si to uvědomuje či nikoli. A je jedno, zda jsou to baráčníci nebo spolek, jehož jsem členem - Vojenské sdružení rehabilitovaných.

Baráčníci vznikli jako spolek pro podporu vdov a sirotků a tato činnost byla hluboce vlastenecká. Láska k vlasti a pomoc potřebným - to není politika? A když ne, tak co ta politika vlastně je? Náš spolek sdružuje vojáky, kteří byli v letech 1948 - 89 protiprávně, především z politických důvodů vyhozeni z armády a chce prosadit jejich odškodnění. Když uvážíme, že ti, kteří je vyhazovali či kteří tyhle lumpárny schvalovali, ti dnes v klidu s luxusními důchody vychutnávají plody svých skutků, na rozdíl od almužen, které bere většina našich členů - to není politika? A když ne, co ta politika vlastně je? Už sama pouhá naše existence je výsostná politika.

Jestliže dnes vidíme, co se děje v celé Evropě na základě nesmyslné imigrační politiky a prohlásíme, že tohle nechceme, pak na to nemáme právo? Nemáme právo rozhodovat o existenci naší země, vlasti, rodiny? A to jen proto, že tato práva si přisvojují ti, kteří si říkají politici? A to jen proto, abychom nepoznali důvody, které je k takovému jednání vedou? Proto je nutné Vodičku umlčet - a po něm další? Vážení občané, tohle se týká nás všech, ne jen ČSBS.

Závěr je jediný - tady je něco hodně, ale hodně špatně.

Petr Mrázek
Praha 6