V kybernetice a dalších disciplínách je znám pojem černá skříňka (black box). Tento pojem znamená, že známe produkt, ale neznáme jeho tvůrce a z tohoto produktu usuzujeme na tvůrce (černá skříňka). Dokonce i v zoologii je pro odborníky trus zvířete zdrojem velmi mnoha informací o původci tohoto trusu. Podobně běžný čtenář nezná BIS (černá skříňka), ale z jeho produktu – Výroční zprávy za rok 2017, může činit závěry o jejím tvůrci. A na tomto principu je postaven tento článek.

Z hory Sinaj (Oreb) přinesl Mojžíš Jahveho poselství židovskému národu. V prosinci byl český národ obdařen poselstvím BIS - Výroční zprávou za rok 2017. Co mají obě zprávy společného je tajemné autorství, nemožnost s autorem polemizovat, absence oponentury textu, u poselství ze Sinaje adorace božského původu poselství židovským národem, v případě poselství z BIS jeho zbožštění redaktory České televize a přidruženými médii, Pražskou smečkou a částí politiků. Čím se však odlišuje? Poselství se Sinaje se rozšířilo do celého světa a je známé tři a půl tisíce let. Poselství z BIS nečetli ani redaktoři ČT, kteří provozovali jeho adoraci, a za dva měsíce nikdo nebude vědět, že BIS takové poselství českému národu předal. Poselství ze Sinaje je kvintesencí ducha, poselství BISu je pokleslou urážkou lidského intelektu.

Ve Výroční zprávě za rok 2017 BIS přichází s velkým odhalením - Rusko a Čína a jejich diplomaté usilují o vliv v České republice. Co toto zvěstování českých zpravodajců znamená?

Již Aristoteles říká, že člověk je tvor společenský - zoon politikon. Psychologie a sociální vědy tvrdí, že člověk je jednota biologického, psychického a sociálního, přičemž sociálním se člověk nerodí, ale stává v procesu sociálního zrání. Úspěch člověka v evoluci a jeho vítězství v soutěži s jinými tvory byl důsledkem jeho dvojjedinosti, zároveň je individualitou a součástí sociálna. Jeho jednání jako jedince a součást sociálna se naplňuje celou řadou mechanizmů a sociálních jevů. Všimněme si dvojice moc a vliv. Moc je schopnost prosadit svůj zájem ve vztahu k druhým i s použitím silových prostředků, i proti vůli těch, vůči nimž je moc prosazována. Vliv je psychosociální propojení sociálních entit bez použití silových nástrojů, zvnitřněním přístupů, názorů, postojů, hodnot, zájmů ovlivňujícího ovlivňovaným. Tento proces je nastartován a oživován mezi subjekty, mezi nimiž existuje pozitivní vztah. Ovlivňující má prestiž, vyvolává pozitivní emoce u ovlivňovaného. Vliv a ovlivňování jsou důležitou součástí sociální interakce. Vliv a ovlivňování je efektivnější než silové prosazování moci. I pracovník BIS usiluje o vliv na svou manželku, na děti, na kolegy, nadřízené, podřízené.

V politice můžeme pozorovat proměnu vlivu a moci politiků a politických stran. Vypovídá to také o krizi politických elit v Evropě, zvláště té v západní části. Emanuel Macron měl vliv na Francouze, v důsledku toho, jak byl Francouzi vnímán a přijímán. V důsledku jeho působení se jeho vnímání Francouzi mění a jeho vliv se ztrácí a je nahrazován mocenskými prostředky. Jako na divadelní scéně jsme mohli pozorovat během několika týdnů vlivem konfrontace hnutí žlutých vest rozpouštění vlivu E.Macrona a nástup silových mocenských prostředků. Podobný proces ztráty vlivu můžeme pozorovat u Angely Merkelové, která zvolila kontrolovaný ústup z pozic odchodem z funkce předsedkyně CDU. Obdobný postup zvolila britská premiérka, která uhájila post předsedkyně konzervativců slibem, že sama odejde před příštími volbami. U bruselské elity již nejde pouze o pokles vlivu, ale o katastrofální propad zvláště u šéfa komise, notorického alkoholika, předsedy parlamentu bez maturity, a představitele bez podpory vlastní země. Jejich nekompetence způsobila brexit, proměnu politické scény v Itálii, napětí mezi EU a středoevropskými státy, vznik či posílení netradičních protestních stran a pokud nedojde k jejich nahrazení kompetentními politiky a ke změně politiky, tak dojde i k rozpadu EU.