Zcela zásadní v tomto kontextu je, aby se integrovaný územní přístup (v pojetí integrovaných územích investic /ITIs/ i místních akčních skupin /CLLD/) neaplikoval pouze jako reziduální položka v rámci priorit tematické koncentrace, ale aby tato metoda byla aplikována i v rámci všech tematických priorit, resp. všude tam, kde dává smysl.

V praktickém uplatnění jde o to, jak lépe a hodnotněji využít omezené veřejné zdroje (v daném případě z EU), tedy 1% HDP EU, anebo 2% průměrných veřejných investic EU, když v některých zemích se Rozpočet EU podílí na veřejných investicích podstatně více, kupříkladu v České republice cca 40%. A Rozpočet EU je téměř výlučně investičně orientovaný. Právě to, ve spojení s výrazně kladnou čistou pozicí České republiky vůči Rozpočtu EU (od počátku členství do současnosti cca 800 mld. Kč) vytváří jednu z posledních příležitostí, jak tyto výchozí podmínky využít kvalitativně novým způsobem – jedním z projevů tohoto kvalitativně nového způsobu je též integrovaný územní přístup.

Zlatá éra kohezní politiky (bez ohledu na faktor soustavného bohatnutí České republiky vůči průměru EU) je již za námi. Chceme-li optimalizovat naši pozici vůči Rozpočtu EU, musíme se vedle koheze poohlédnout i jinde. Kohezní politika svého vrcholu dosáhla již v období 2007 – 2013 (kdy se na Víceletém finančním rámci podílela cca 36%); pro období 2021 – 2027 se její podíl sníží přibližně na 25,8%. Souběžně s tím pak podíl centrálně řízených a jim podobných programů v období 2021 – 2027 vzroste až na 39% Víceletého finančního rámce (z nynějších 21,6%).

Současně však pro Českou republiku stále zůstává obrovský potenciál pro realizaci integrovaných projektů v rámci kohezní politiky. Spolu s Portugalskem a Polskem se u nás kohezní politika stále podílí bezkonkurenčně nejvyšším procentem z pohledu využívání prostředků Rozpočtu EU podle jednotlivých programů (v našem případě více než 66%; Polsko – 63%, Portugalsko – 59%; průměr EU v dosavadním průběhu čerpání během nynějšího období činí 26,6%). I proto u nás existuje stále značný objem prostředků, které je možné vzájemně integrovat.

Jádrem integrovaného přístupu k využívání zdrojů EU je interdisciplinarita a zaměření se na horizontální témata (tedy překonání u nás tak zhoubně rozšířeného resortismu a umělého sektorového vidění, které reálně brání realizaci skutečně integrovaných řešení).

Integrovaný přístup vyžaduje zcela nový postoj k řešení podporovaných projektů. Je založen na vzájemné propojenosti a logické a funkční provázanosti projektů, kdy zdroje podpory přicházejí nejen z různých programů Rozpočtu EU, ale též v různých formách (dotace, finanční nástroje), v optimálním případě doplněné soukromými zdroji. Základem je obsahová tematická provázanost a vyhodnocení reálných efektů je fatálně důležité pro tento přístup.

Je vhodné dodat, že ne všechny projekty řešené v rámci daného území, mohou být integrovány. Zásadní podmínkou pro integrovanost je existence funkční logické propojenosti. Jejím nositelem jsou pak horizontální témata.

Zásadním klíčovým slovem pro úspěšný integrovaný projekt je koordinace a schopnost dosáhnout dohody s různými zájmovými skupinami z množiny relevantních aktérů. A to tak, aby došlo ke komplexnímu postižení předmětného území (regionu) ve všech relevantních souvislostech.

Přestože je integrovaný projekt založen na exaktních výpočtech a úvahách, jeho primárním základem je mentální příprava a nastavení tyto projekty uskutečňovat a s tímto přístupem se ztotožnit.

Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)

Zdroj: komora.cz