Zatím poslední výkop tím směrem podnikl polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz, který ve svém prohlášení sice neupřel někdejšímu Sovětskému svazu dominantní úlohu v porážce nacistického Německa, ale neodpustil si dodat toto: „je záhodno upozornit, že válka nezačala mnichovskou dohodou. Všeobecně se uznává, že válka začala 1. září 1939. Okamžikem, kdy zpočátku Německo napadlo Polsko, a pak Sovětský svaz zaútočil na Polsko 17. září 1939."

Co měl ministr na mysli? Inu známý pakt mezi Německem a SSSR, podepsaný 23. 8. 1939 v Moskvě J. von Ribbentropem a V. M. Molotovem. Onen dokument ukládá SSSR a Německu, aby upustily od jakéhokoli násilného aktu vůči sobě navzájem; zároveň měly oba státy udržovat vzájemný kontakt a výměnu informací o problémech společných zájmů. V tajném dodatku se pak určovaly sféry vlivu ve východní Evropě.

Je správné předeslat, že onen pakt nespadl z čistého nebe. Už na počátku roku 1939 zahájil Sovětský svaz jednání s Velkou Británií, Francií, Polskem a Rumunskem o spojenectví proti nacistickému Německu. Jednání selhala proto, že Sovětský svaz žádal, aby, jako součást kolektivní bezpečnosti, Polsko a Rumunsko umožnilo průchod sovětských vojsk přes svá území. Teprve neúspěšný výsledek zmíněných jednání (zejména odmítnutí ze strany Polska a Rumunska) přivedl 23. srpna Sovětský svaz k uzavření smlouvy o neútočení s Německem. Na tuto veledůležitou okolnost se poněkud zapomíná. Náhoda?

Ostatně obdobný příběh s (ne)pomocí Francie jsme zažili přece také my, když „trojdohodu“ SSSR – Francie – Časkoslovensko z roku 1935 porušila svou neochotou pomoci ohroženému Československu pro změnu Francie a korunoval to pak v Mnichově její premiér Daladier podpisem pod dokument zvaný podle pravdy „mnichovský diktát“. Tak se ptejme: viní dnes někdo Francii, Polsko či Rumunsko z podílu na rozpoutání války?

Týden po podpisu smlouvy německá vojska vtrhla ze severu, západu a jihu do Polska. Podle plánů dopracovaných ve třicátých letech (Plan Zachód) měla polská vojska ustoupit na jihozápad, kde byla připravena dlouhá obrana Rumunského předmostí, a očekávat britskou a francouzskou podporu a pomoc (která se však nekonala, jaký div). Rudá armáda poté provedla invazi do oblasti Kresy. Sovětská vláda oznámila, že tak činí k ochraně Ukrajinců a Bělorusů, kteří žijí ve východních částech Polska, protože polský stát se pod náporem nacistického Německa zhroutil a není schopen zaručit bezpečnost vlastních občanů.