Nedávno propuknuvší nový konflikt mezi teroristickým Hamásem z Pásma Gazy, osídleného především Palestinci, a státem Izrael, který teroristé vojensky napadli a vyvíjí se z toho další válka v tomto historicky pronásledovaném regionu, přináší mnoho otázek. Jedna z nich zní takto: Jak je možné, že po celém euroatlantickém prostoru, naši zemi nevyjímaje, se rozvíjejí aktivity směřující k podpoře islamistického terorismu, konají se demonstrace na podporu Hamásu, o němž turecký prezident Erdogan prohlásil, že to jsou „bojovníci za svobodu“, a zároveň se ostrakizuje židovský stát jako zřejmě ultimativní viník všeho zla?

Jak je možné, že bezmála 80 let po holocaustu, v němž našlo smrt šest milionu Židů, kteří byli nacistickým Německem označeni právě za onoho kolektivního viníka a odsouzeni jako rasa k zániku, znovu vidíme pochodovat po ulicích světových velkoměst – Londýn, Paříž atd., zástupy s palestinskými vlajkami a výkřiky Alláhu akbar, vyhrůžky Židům na dveřích bufetů s kebabem, hákenkrojcy na dveřích Židů, dokonce davy studentů i lidí vyššího věku na náměstích označující stát Židů za rodiště jakési genocidy naruby? Dokonce to došlo tak daleko, že progresivisté, dosud bojující například za nároky LGBT komunity, dnes vycházejí do ulic s transparentem „Gayové podporují Palestinu“? Mimochodem, objevil se velmi trefný, ale též velmi smutný žert na to téma. Kdosi na webu napsal, že to je totéž, jako kdyby kuřata demonstrovala za práva firmy KFC.

Opravdu se nám vrací antisemitismus v obnažené a velmi hrozivé podobě, jakou známe z historie? Vždyť protižidovské násilné pogromy se děly nejen v Německu, ale historicky téměř po celé Evropě. Poslední pogrom v našich zemích se odehrál v Holešově roku 1919, čili rok po skončení světová války! Co tedy probouzí antisemitismus? Kde jsou jeho důvody či záminky k němu? Pro jednu z odpovědí pojďme dnes do trochu jiného kontextu, ale rovněž vysvětlujícího mnohé. Ke spolutvůrci nacismu – Alredu Rosenbergovi.

Alfred Ernst Rosenberg (12. ledna 1893 Tallinn – 16. října 1946 Norimberk) byl jedním z prvních a nejvlivnějších členů německé nacistické strany (NSDAP). Je považován za stranického ideologa NSDAP a za původce nacistických teorií o rasové nadřazenosti árijců, o nebezpečnosti Židů, o potřebě rozšiřovat německý „životní prostor“ (Lebensraum), odmítání Versaillských dohod a teorií o degenerativním moderním umění. Při Norimberském procesu byl shledán vinným ve všech bodech obžaloby a 16. října 1946 byl popraven oběšením.

Narodil se v dnešním Tallinnu, který v roce jeho narození patřil k Ruskému impériu. Otec byl estonským obchodníkem, matka Estonka pocházela z hugenotské rodiny. Podle některých historiků Rosenberg neměl „čistou německou krev“ a byl po předcích velmi pravděpodobně židovského původu. Rosenberg nejprve studoval technický institut v Rize a také na moskevské univerzitě architekturu, nikdy ale v těchto oborech později nepůsobil.