Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

03.05.2024 18:28 | Zprávy

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský se svou knihou

Woody Allen, vlastním jménem Allen Stewart Konigsberg (* 30. listopadu 1935), je americký filmový režisér, scenárista, spisovatel, dramatik, amatérský klarinetista, herec a komik, čtyřnásobný držitel Oscara, který v uměleckém světě působí více než 50 let. Narodil se a vyrostl v New Yorku. Matka Nettie Cherrie pracovala jako účetní v rodinném lahůdkářství a otec Martin Konigsberg pracoval jako rytec drahokamů a číšník. Jeho dětství nebylo nikterak šťastné. Rodiče spolu nevycházeli dobře a obzvláště s přísnou temperamentní matkou měl vyhrocený vztah. V dětství mluvil jazykem jidiš. Poté, co navštěvoval osm let židovskou školu, odešel na Public School 99 a na Midwood High School. Po dokončení střední školy šel studovat na Newyorskou univerzitu (NYU) komunikaci a film. Nikdy nebyl moc snaživým studentem, takže ve filmovém kurzu neuspěl a ze školy byl vyloučen.

V roce 1961 začal novou kariéru jako stand-up komik. Poprvé vystoupil v Greenwich Village v klubu Duplex. Věnoval se také psaní krátkých povídek pro časopisy (nejvýznamnější The New Yorker). Stal se úspěšným broadwayským dramatikem. Napsal hru Nepijte vodu, která byla uvedena 17. listopadu 1966 a posléze zaznamenala 598 repríz. Filmová adaptace této hry (ještě v režii jiného režiséra) de facto odstartovala závratnou a překvapivě kvalitativně vyrovnanou filmařskou kariéru Woodyho Allena.

Paralelně ovšem působil literárně. Vydal řadu povídkových knih, pro něž je symptomatické jedno konstatování: nic mu není svaté. A jeho prostořeký humor by dnes nejspíš mnozí mravokárci hodili do koše s názvem woke kultura či cancelled culture.

Dnes jsem sáhl po knížce Vyřídit si účty, což byl jeho knižní debut vydaný v roce 1971. Nezřízeně si v ní utahuje z americké mafie, akademických pseudointelektuálů, židovských rituálů, a také nacismu. Trochu to připomíná mantru o tom, že zlu je, dokud to jde, nejlépe se dosyta vysmát. Ztratí svou mystiku. Což platí i pro následující vybranou kapitolu.

Schmeedovy paměti

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Žantovský

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Kampaň

Dobrý den, možná se pletu, ale neutrácí za kampaň ze všeho nejvíc právě vaše hnutí? Možná by nebylo na škodu, kdyby se limit pro politickou kampaň snížil - co vy na to? Třeba byste jako politici pak víc makali a nespoléhali na to, že pak uděláte kampaň - nic osobního, zrovna vás je vidět docela dost...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Dobře, nebo špatně?

15:26 Ivo Strejček: Dobře, nebo špatně?

Těch deset dní mezi 10. a 20. únorem 2025 si dobře zapamatujme. Událo se v něm několik zlomových udá…