Zde však jde, jak jsme uvědomováni, o politické a v pravdě revoluční motivy, svržení vlády prezidenta a v podstatě o změnu dosavadní politické orientace. To pro nás nutně předpokládá podrobnější znalost motivů a pozadí a hlavně uvážlivý rozbor a závěry. Náš společenský ale i osobní přístup je formován těmito fakty, které se nám snaží zprostředkovat media. Máme jich celou škálu, ale veřejnoprávní jsou posuzována a také obecně přijímána s větší důvěrou s tím, že mocenské, ale i zájmové osobní vlivy jsou přece jenom pod jistou kontrolou, vlastní i systémovou. Tak je nastaven i jistý mechanismus, který nelze srovnávat s cenzurními zásahy z doby naší vysněné prvé republiky ani s dobou totality. A přece se vloudilo a vžilo do označení naší mediální scény prezidentské označení „žumpa“. To není o bulváru, ten vlastně ani neznám a ani mě to nevadí. Chci být ale člověkem informovaným o věcech, které mají jistou společenskou váhu. A bohužel nejsem.

Vraťme se ale na Ukrajinu. Je to země velmi složitá ve své historii, kultuře, náboženském zaměření ale i geografickém zařazení. Bylo by jistě možno zdůraznit i politicko-ekonomický transfer a tím si odpovědět na komplexní složitost země. Prošla jakýmsi „oranžovým“ procesem i nakonec stabilizační formou cestou několika voleb. Málokterá země vyžaduje, i vzhledem ke své politické váze více porozumění, pochopení, tolerance a předně klidu. Politicky a ideově v současném multipolárním a globalizovaném světě by to nemusel být problém a skutečná starost by se mohla soustředit na otázky ekonomické a sociální, prostě humanitární. Bohužel není tomu tak. Existují skupinové, dokonce nacionální zájmy vedoucí ke zdůraznění jisté dvojakosti této země. Myslím, že není nutno dále a znovu tyto rozdíly definovat. Všichni je dobře známe, stejně jako představitelé EU, Německa, USA i Ruska. A přece do davu na náměstí se zamíchá německý ministr zahraničních věcí (aby podpořil svržení vlády (?) jakoby proruské), místo toho, aby vysvětlil, proč postavili právě s Ruskem a dokonce bez EÚ ropovod pod Baltem, aby se asi vyhnuli právě té Ukrajině, a nebylo to jistě jen kvůli transitním

poplatkům. Nebyl na náměstí ale sám, i zástupci EÚ se přidali, aby po jisté a marné době začínali uklidňovat situaci a hledat řešení. Jiná cesta nakonec není, a proto musili změnit přístup. Prostě bublina splaskla – buďme střízliví.