Jejich chodníky lemovala řetězová zábradlí a v jejich okách visely tisíce a tisíce nejrůznějších zámků. Pátral jsem po tom, co to znamená a náš kameraman mi zdejší zvyk vysvětlil.

Zatímco v Evropě házíme do fontán nebo do studen mince, abychom se tam vrátili, v Číně to řeší tak, že se k tomu místu připoutají zámkem a klíč od něj hodí do propasti místo mince.

Zavětřil jsem zajímavé téma, odešel ke kiosku koupit zámek a za chvíli jsme už natáčeli o svébytném místním zvyku reportáž. Popsal jsem jej do kamery, zamkl zámeček a klíč krásným obloukem poslal do propasti.

Mé počínání sledoval průvodce skupiny Asiatů a s pověstnou zdvořilostí se mě zeptal, co jsem to dělal. Trochu jsem si sice říkal, že by to měl vědět lépe než já, ale nakonec jsem usoudil, že Asie je velká, zvyk znát nemusí a podrobně jsem mu jej vysvětlil. Překládal jej skupině svých turistů a já byl za hvězdu. 

Ovšem jen do té chvíle, než mi čínská velvyslankyně v Praze ozřejmila, že se to má přece jen trochu jinak. Žluté hory jsou v Číně oblíbeným cílem svatebních cest. Novomanželé zámečkem uzamknou svoji lásku na celý život a stejně tak dlouho doma pečlivě uchovávají klíček od ní.

V té chvíli jsem za hvězdu moc nebyl a stejně tak jsem netušil, že o mnoho let později dorazí zámková mánie i do Evropy a uhnízdí se třeba i na Čertovce nebo Karlově mostě. Ano, zámečky lásky se staly i u nás jedním ze symbolů svátku zamilovaných – svatého Valentýna.

Svátek nikomu nevnucuji, dovezli nám ho sem podobně jako Santa Clause, a tak můžete tento cizácký zvyk ignorovat, anebo naopak koupit své lásce květinu, valentýnské srdce, dát jí pusu, případně naskočit na onen další importovaný projev lásky a v železářství pořídit visací zámek. 

Čínská stopa tohoto zvyku je jasná a dokonce má víc podob. Podle legendy byla kolem Velké čínské zdi natažena lana, na která lidé věšeli zámky a klíče házeli přes zeď do hlubiny. Uzamykali tak lásku mezi blízkými.

Jiná verze toho samého říká, že lidé si tam zamykají duše do kovových krabiček a klíč shazují z útesu do údolí Žlutých hor. Tak vida, přece jen jsem nebyl se svým elegantním hodem tak docela mimo!

O evropské prvenství zamykání lásky v Evropě se hlásí například maďarské město Pécs, kde později vznikla celá Stěna zámků. Podle pověsti věšely zámky na zábradlí balkonů nevěrné manželky, které svým milencům dávaly signál, že manžel není doma.

Ale největší vlnu zámkománie rozpoutal italský spisovatel Federico Moccia, jehož milenci v románu a později i filmu „Chci tě“ stvrzují svou lásku tím, že na most Milvio v Římě pověsí zámek. Právě zde měl totiž zahynout patron všech zamilovaných svatý Valentin.

Klíč od zámečku pak - se slovy per sempre – navždy, házejí do řeky Tibery. Jiná pověst říká, že za všechno můžou studenti, kteří se po ukončení studia takto zbavovali zámků ke svým školním skříňkám. Konkrétně žáci školy ve Florencii, kteří měli zavěšovat své zámky na mostě Ponte Vecchio. A právě jejich zvykem se měl inspirovat italský spisovatel. 

Faktem je, že láska zamyká zámky v Moskvě, kde kvůli nim postavili železné konstrukce ve tvaru stromů, aby nehyzdily vzhled mostů. Na římském mostě Ponte Milvio se situace zcela obrátila a za zavěšení zámku hrozí pokuta až 50 eur.

V Paříži se pod tíhou zámečků zhroutilo zábradlí mostu a ten musel být evakuován a uzavřen. Z Karlova mostu odstraňují zámky lásky památkáři a správci mostu. Odvezou je do sběru a za utržené peníze nakupují další pákové nůžky a tak pořád dokola. Ano, takovou sílu má láska!

Přemysl Čech vám přeje vlídný den! 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.