I přes zářijovou mobilizaci a odhodlání našeho národa přišla mnichovská zrada. V Mnichově proběhlo „jednání o nás, bez nás“. Historicky známé cynické prohlášení britského politika Alexandra Cadogana, „ že Československo nestojí, ani za ostruhy jediného britského granátníka “, je toho dokladem. Porcování Československa mohlo začít !

Snahou řady našich prozápadních politiků a médií, je na tuto skutečnost zapomenout. Zapomenout na mnichovskou zradu, na které se vedle Německa, Itálie, Anglie, Francie, podílelo i Polsko a Maďarsko. Tímto krokem si Německo cíleně otvíralo cestu na Východ. Mnichovské porcování ČSR a jeho následná okupace, měly tragické pokračování ve světové válce s desítkami milionů obětí, …. Dnešní vykladači dějin záměrně zapomínají na ostudnou spoluúčast Anglie a Francie, při mnichovském diktátu. I dnes po 78 let je snahou z viníků války udělat oběti. V této souvislosti je nedůstojné ministra české vlády se ponižovat a žádat o odpuštění na sudetoněmeckém srazu tak, jak to nedávno učinil český ministr kultury ministr Daniel Herman.

Dr. Edvard Beneš je novodobými mudrci často skandalizován za svá politická rozhodnutí, jak v roce 1938, ale i za poválečný vývoj v ČSR. Tedy i za odsun Němců a za únor 1948.

I v těchto zářijových dnech se opět rozhoduje o zájmech našeho národa. Tentokráte ne v Mnichově, ale v Bruselu. Ti, co vyvolali v arabském světě migrační vlnu, dnes ukazují prstem na Českou republiku, pro její postoje. Tak jako před lety opět bojujeme proti vměšování a ztrátě naší suverenity. Bruselský diktát nám, až tak nápadně, připomíná události září 1938.

Československo tehdy také stálo osamoceno proti západní Evropě.

Ani po letech na mnichovské slzy nezapomínáme.