Účast a vystupování našeho ministra, tak jako i diplomatů z dalších zemí ve prospěch opozice, není dobrou vizitkou diplomacie ČR, ale ani EU. Zasahujeme do vnitřních záležitostí cizího státu. Ukrajinský parlament vzešel z nedávných svobodných voleb. Nelze to zpochybňovat. EU nemůže nikomu dávat ponaučení. Nedávné demonstrace v Řecku nebo Španělsku také neprobíhaly za účasti a podpory diplomatů, tedy jak ze zemí dnes kritizovaných - Ukrajiny, Ruska - ale ani z České republiky. Také tam tekla krev, také tam byly rozbité výlohy a násilí na obou stranách. Česká diplomacie tehdy mlčela. Mlčela i v případě Kosova a Srbska.       

Jak by se dívala na obdobný přístup Česká republika, kdyby se v roce 2012 pražské poklidné odborářské demonstrace proti vládě Petra Nečase zúčastnil ministr zahraničí Ukrajiny anebo Ruska? Navíc prostor v zahraničních medií by dostávala jen jedna strana. Tedy ta protestující proti vládě Petra Nečase. Ze všech zemí EU by se jistě valila na tuto provokaci kritika. Média by zcela jistě tento přístup odsoudila.

Postup, který zvolila ČR k událostem v Kyjevě, nepřispívá ke vzájemné důvěře mezi Ukrajinou a ČR. Podobných negativních případů české diplomacie je více. Naše politika přeci nesmí být vazalská, tedy jinými slovy: nemá být závislá na přáních silnějších. V minulosti se tak stávalo...