Za první republiky se takováto forma skryté reklamy ještě ve filmu nenosila. Film končil fascinujícím pohledem hlavního hrdiny se záběrem na jeho oči ještě před závěrečnými titulky. Novináři se pak na tiskové besedě ptali hlavního hrdiny, slavného herce, na tento jeho pověstný uhrančivý pohled. „Na co, mistře, při natáčení takovéhoto záběru myslíte? Vždyť to musí vyžadovat úžasné herecké soustředění.“ „Ale, co vás nemá, pánové. Já jsem profesionál, takový pohled vám jednoduše nahraju a můžu při tom myslet třeba na úplné blbosti. Třeba zrovna při natáčení posledního filmu jsem myslel na to, že si musím jít koupit tu nápadnou novou košili, kterou jsem tady nedaleko nedávno viděl v sousedním obchodě.“

Uhrančivý pohled představující sugesci líčí tady Eduard Bass s mistrovskou uměleckou nadsázkou. Nicméně však čtenáře uvádí do problému takzvané neverbální komunikace, které se někdy říká „řeč těla“. Psychologové velice dobře vědí, že naše slova nemusí být vždy v naprostém souladu s výrazem obličeje a pohyby těla. Často úsměv a lehký pohyb hlavou může pozorovatele ovlivnit více než plamenný mluvený projev. Nepochybně se to týká i politických komentářů.

Zajímavý je psychologický experiment, který popsal psycholog a novinář Malcolm Gladwell ve své knize Bod zlomu. V roce 1984 probíhaly v USA prezidentské volby. Skupina psychologů z Univerzity v Syracuse natáčela po osm dní před volbami zprávy tří celostátních televizních stanic týkající se kandidatury Ronalda Reagana a Waltera Mondale. Bylo vybráno 37 sekvencí, každá trvala v průměru dvě a půl vteřiny.

Nezávislí náhodně vybraní pozorovatelé pak hodnotili v každém segmentu bez zvuku výrazy tváře televizních moderátorů. Pozorovatelé nevěděli, čeho se pořad týká a o čem komentátor mluví a hodnotili pouze emocionální výraz tváře moderátorů na jednadvacetibodové škále od extrémně negativního po extrémně pozitivní. Komentátoři dvou TV stanic se v hodnocení obou kandidátů příliš nelišili, avšak na třetí stanici ABC komentátor Peter Jennings u Mondalea dosáhl skóre 13,38, ale když mluvil o Reaganovi, rozzářil se jeho obličej tak, že skóroval 17,44. Tento komentátor nebyl takto šťastně se tvářící i v ostatních zprávách. Když komentoval jiné politické události, nevykazoval jeho obličej ve srovnání s ostatními TV stanicemi žádné rozdíly. Zkrátka dával svým obličejem jasně najevo významnou tendenčnost ve prospěch Reagana.