Jak tedy může dehydratace ovlivňovat pálení žáhy? Odpověď je jednoduchá, nepotřebujete ani studovat medicínu, abyste pochopili.

1. Všichni přece vědí, že strava v žaludku se tráví v kyselém prostředí. Ano, kyselina chlorovodíková, která je regulérní kyselinou do žaludku, „přinese“ trávicí enzymy a pomáhá rozkládat potravu pro další trávení.

2. Žaludek je ozbrojen proti kyselině tím, že jeho buňky produkují hlen, který je před kyselinou chrání. Stěny tenkého střeva ovšem takové štěstí nemají. Pokud by se strava ze žaludku jen tak přesunula do střeva, tak jeho stěny spálí. Je to stejné, kdybyste si kyselinu vylili na ruku.

3. Takže tam musí něco být. A ono je. Slinivka totiž z vody produkuje něco jako sodu bikarbonu, která zneutralizuje kyselou natraveninu z žaludku, aby mohla postoupit do žaludku k dalšímu kroku trávení.

4. Problém však nastává, když tělo nemá dostatek vody a slinivka nemá z čeho bikarbonát vyrobit. Tehdy se strava drží déle v žaludku a uvolňuje se po menších množstvích do tenkého střeva a po malých částech se neutralizuje.

5. Kyselá natravenina jídla však zatěžuje i žaludek. Jeho vrchní část není tolik odolná vůči kyselině a tak většinou jako první jejímu nátlaku podlehne. Kyselina, která se propálí až ke tkáním, vyhodí pojistky a svěrač, který odděluje žaludek od jícnu, povolí.

6. V tom okamžiku pohyby žaludku způsobí, že strava začne vycházet do jícnu, který podobně jako tenké střevo není na kyselinovou smršť připraven a to už cítíme jako pálení takzvané žáhy.

Rychlá pomoc

Když už znáte fyziologii těla a chápete, co případné pálení žáhy způsobuje, můžete si naordinovat pomoc. Ta je velice jednoduchá. Vychází z toho, že naše tělo se skládá více než z 60 % z vody, ale ta je bohužel obsazená a tělo potřebuje pro své některé funkce volnou, neobsazenou vodu. Další informace, kterou ještě potřebujete, je, že voda se netráví, ale absorbuje. Vypijete ji a do 25 až 30 minut nejpozději se absorbuje do krevního oběhu. Tyto dvě informace vám stačí k tomu, abyste si mohli sami pomoci od pálení žáhy. Napijete se 30 minut před každým jídlem. Díky tomu do těla dostanete potřebnou vodu k tomu, aby slinivka mohla vyrobit bikarbonu a strava tak nemusela dlouho ležet v žaludku a pálit svěrač mezi žaludkem a jícnem. Asi vás napadá ještě otázka, kolik byste té vody měli vypít. Tady je odpověď ještě jednodušší než byste čekali. Není to tak, jak se běžně tvrdí, že by všichni měli vypít dva litry. To je nesmysl. Přečetl jsem na spoustu studií a dávají mně smysl výsledky jedné z nich, která stanovuje, že je optimum denního objemu vody závislé od váhy člověka. Jednoduše řečeno, je to 30 mililitrů na kilogram váhy. Vynásobíte tedy svoji váhu třiceti a máte výsledek v mililitrech. Pokud chcete výsledek v litrech, stačí výsledek vydělit 1000 a máte to. Když například vážíte 60 kg, tak váš výsledek je 1800 ml, respektive 1,8 litru. A pokud už máte spočtený výsledek, tak si jej jednoduše vydělte šesti a získáte objem, který 6x denně vypijete. Z toho 3x jej vypijete 30 minut před jídlem, abyste si zajistili příjem vody pro slinivku, právě kvůli bikarbonátu, který neutralizuje kyselou stravu z žaludku, aby mohla vstoupit do střev a nespálila je. Tak a máme vyřešenou jednu příčinu pálení žáhy.

Člověk nemusí být vodník, ale něco by znát měl

Pokud by tady někoho napadla ještě otázka, kdy máte pít ten zbytek vody, který jste si vypočítali, tak odpověď je jednodušší, než jste čekali. Vychází z toho, že naše běžná strava se tráví v žaludku kolem dvou hodin. Myslím opravdu běžnou stravu, nemyslím tatarák s topinkami, smažený sýr, nebo nějaká jiná těžká jídla. V žaludku, jak jsme si řekli, probíhá trávení, což je velice složitá chemická reakce. Takže by bylo rozumné, abychom tu reakci nechali na pokoji a nenařeďovali ji vodou, čajem, nebo kávou, jinak hrozí, že jídlo se nedostatečně stráví a my z těch živin nebudeme mít nic. Prostě vyhozené peníze. Představte si, že si koupíte oběd za 120 Kč a hodinu po něm si dáte kávu, čaj, vodu, nebo jiný nápoj. Celé se to rozhodí a jako byste ani nejedli. Tedy žaludek máte plný, ale živiny, respektive jejich většina, se ke konečným uživatelům nedostanou, protože jste celý proces trávení narušili. Takže jste, předpokládám, pochopili, že pít po jídle je hloupost, takže druhou půlku vašeho vypočteného výsledku vypijete 3x a to dvě hodiny po jídle. Díky tomu nenarušíte proces trávení a také umožníte stěnám žaludku zregenerovat, opláchnout se od zbytků jídla a kyselých šťáv. Takto zregenerovaný žaludek bude mít sílu produkovat ochranné hleny v dalším jídle, pokud to nebude ovoce. Proč? Ovoce se jako jediné na světě tráví ve střevech v zásaditém prostředí.

Autorem článku je Mgr. Richard Husovský. Vystudoval biologii, ale později pracoval jako daňový poradce ve společnosti Ernst & Young. Následně založil vlastní účetní a daňovou firmu Lerika, kterou po několika letech prodal. Nyní působí jako výživový poradce.