Nyní proti němu probíhá vyšetřování Hospodářského a korupčního státního zastupitelství (WKStA), ale „nejsem světec ani zločinec,“ říká. Vždy jsem dělal, co jsem mohl a zkoušel všechno, řekl Kurz a je rád, že mu bylo umožněno pracovat pro Rakousko. On a jeho tým vždy pracovali na 100 procent, ale v poslední době jeho nadšení pro politiku opadlo. To také souviselo s obviněními a řízením proti jeho osobě, kritizoval "neustálé pozorování", kterému byl vystaven a měl pocit, že je pronásledován. Politiku označil za „horskou dráhu emocí“ a nyní se těší na den, kdy bude moci u soudu dokázat, že všechna obvinění proti němu jsou nepodložená. Své vystoupení na rozloučenou spojil s poděkováním svému týmu a četným funkcionářům ÖVP a zároveň odmítl názor, že za úspěch strany může čistě sám. Je v ní „mnoho zkušených pracovníků, mnoho mladých talentů, mnoho komunálních úředníků“. Narození dítěte ho podle bývalého kancléře a expředsedy strany ÖVP také přimělo k rezignaci na všechny funkce, protože na rodinu v posledních letech měl příliš málo času. Nyní se těší na chvíle strávené se svým dítětem a rodinou, než se v příštím roce bude věnovat blíže neřečeným „novým úkolům“.

Kurz má za sebou výjimečnou politickou kariéru. Jako mladý muž začínal v roce 2003 ve Straně mladých lidí (JVP), jejímž předsedou byl v letech 2008 až 2017. Jako naděje do budoucna se ve straně rychle prosadil a v roce 2011, když mu bylo pouhých 26 let, se stal státním tajemníkem pro integraci. Po volbách do Národní rady v roce 2013 byl povýšen na ministra zahraničí. V roce 2017 převzal vedení strany, ve které si zajistil velké pravomoci, včetně spolkových zemí. S tyrkysově zbarveným ÖVP strana vyhrála volby do Národní rady a až od nynějška ji spojovala s jeho jménem, pod kterým vstupovala do voleb jako jeho listina. Pod jeho vedením ÖVP vstoupila do koalice s FPÖ, ta se však po objevení „videa z Ibizy“ rozpadla.

To se stalo výchozím bodem pro řadu dalších vyšetřování v oblasti ÖVP a FPÖ. Od té doby byl Kurz pod neustálým politickým tlakem, který pandemie ještě umocnila. Po rozpadu koalice ÖVP-FPÖ následovala vláda ÖVP - Zelení, která je celá o koronaviru. Krátce po říjnové razii v sídle strany ÖVP kvůli tzv. reklamní aféře Kurz rezignoval na funkci spolkového kancléře, ale byl dále nazýván „stínovým kancléřem“. Spolkový prezident Alexander Van der Bellen poděkoval Kurzovi za jeho práci kancléře a popřál „vše nejlepší do budoucna“.

Odchod exkancléře Sebastiana Kurze jako šéfa ÖVP a předsedy klubu ÖVP považuje opozice za nutný krok, kritizuje ale i vládu. Kurzovo stažení z politiky bylo pokračováním „tyrkysově zeleného chaosu“, uvedla sociální demokracie SPÖ po neuvěřitelných korupčních skandálech posledních měsíců a katastrofálním vedení proti CoV "Tento krok se očekával, byla to otázka času," uvedla v prohlášení pro APA předsedkyně SPÖ Pamela Rendi-Wagnerová. "Tlak je nyní zřejmě tak velký, že sám vyvodil potřebné závěry." Otázkou nyní je, jak to bude dál se spolkovou vládou a tyrkysově-zelenou koalicí, „která v posledních týdnech skutečně neprokázala žádnou akceschopnost“.

Předseda pravicových Svobodných FPÖ Herbert Kickl suše konstatoval: "Říkal jsem na začátku roku, Kurz musí pryč, teď je pryč.“ Generální tajemník NEOS Douglas Hoyos popsal stažení jako „dlouho opožděný krok“. Obvinění jsou zdrcující. Nyní je důležité objasnit závažná obvinění z korupce vůči Kurzovi a dalším lidem v tyrkysovém systému a nahradit jen jednoho lidoveckého hráče nebude stačit.

Již během několika hodin po vystoupení Kurze z politiky se začala rozpadat jím vytvořená tyrkysově modrá „nová lidová strana“. Jeho nástupce Alexander Schallenberg oznámil, že dává k dispozici funkci spolkového kancléře, aby příští šéf ÖVP znovu vedl vládu. Je přesvědčen, že „oba úřady – šéf vlády a spolkový předseda strany by se měly rychle sloučit zpět do jedné ruky. "

K jakým změnám dojde jasně naznačilo  dopolední  zasedání předsednictva strany, ve vládním týmu ÖVP nezůstává kámen na kameni: šéfem strany a kancléřem se stal dosavadní ministr vnitra 47letý Karl Nehammer.  Nová jména ukazují jasný podpis silných organizací jednotlivých spolkových zemí, která budou navržena spolkovému prezidentovi Alexandru Van der Bellenovi, jenž  v pondělí  bude novou vládu jmenovat. Ministrem vnitra má být dolnorakouský Gerhard Karner.  Magnus Brunner z Vorarlberska se má   stát ministrem financí, ministrem školství  Martin Polaschek, dřívější rektor univerzity v Grazu.  ÖVP přináší do vlády i mladou tvář: poslankyně Claudia Plakolmová je jmenována státní tajemnicí ve spolkovém kancléřství a má se starat o agendy mládeže. Krátkodobý kancléř Alexander Schallenberg se vrací na ministerstvo zahraničí. Ve vládě zůstává  ministryně pro evropské otázky Karoline Edtstadlerová (Solnohradsko), Susanne Raabová (Horní Rakousko) pro ženy a integraci,  ministryně obrany Klaudia Tannerová (Dolní Rakousko) ministryně hospodářství Margarete Schramböcková (Tyrolsko), ministryně zemědělství a cestovního ruchu Elisabeth Köstingerová (Korutany) a ministr práce Martin Kocher.

Generálním tajemníkem ÖVP by měl zůstat Axel Melchior, ale Nehammer  slíbil  změny ve svém kabinetu. Bernhard Bonelli, který byl jako Kurzův nejbližší důvěrník šéfem jeho kabinetu a tu zastával i za kancléře Schallenberga, již tuto funkci  zastávat nebude a  tiskovým mluvčím bude Daniel Kosak. Tyto změny jsou zřejmě předzvěstí, že  dojde k dalším velkým změnám na všech úrovních, které jsou obsazeny lidmi, které Kurz dosadil.

Přitom sílí hlasy, aby byly vyhlášeny mimořádné volby.  Šéf FPÖ Herbert Kickl prohlásil, že se to "Nedá   obejít".  SPÖ je také připravena na nové volby, jak  zdůraznil místopředseda parlamentního klubu  Jörg Leichtfried, protože současná   vládnoucí strana zřejmě ukončí koalici, přestože Zelení  cokoliv spolknou, aby zůstali ve vládě. Opozice je přesvědčena, že volby by podstatně změnily politickou mapu Rakouska.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele