V nejrozšířenějším deníku „Bild-Zeitung“ zdůraznil, že údajně odmítal jeho zločinné rozkazy a byl jeho kritikem, konstatoval 44letý poslanec Bundestagu.

Jde o předního politika křesťanských demokratů CDU, který byl i jejím generálním tajemníkem. Považuje Rommela za kompetentního vojevůdce, který patří do německých vojenských dějin. Podle jeho názoru je to i dnes důležité, kdy „očekáváme od vojáků, že budou hájit hodnoty Spolkové republiky“. Jeho jméno nese řada kasáren a za vedení afrického tažení v létech 1940 – 43 v Lybii, Tunisku a Egyptu byl nacisty nazýván „liškou pouště“.

Sociální demokraté a Zelení odmítli jeho zařazení mezi odbojáře proti Hitlerovi a pozitivní hodnocení jako vzor pro příslušníky Bundeswehru. Poslanec za Zelení Tobias Lindner, člen branného výboru Bundestagu, prohlásil, že se tak falešně zneužívá jména oblíbence Hitlera. Vyzval přitom ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou, která je v současnosti na návštěvě Číny, aby konečně byla přejmenována kasárna, která nesou jeho jméno.

Rovněž řada historiků poukazuje, že sice byl donucen Hitlerem k sebevraždě po atentátu v roce 1944, ale před tím se nechal zneužívat po léta nacistickou propagandou. Peter Steinbach vedoucí pracovník Památníku německého odporu poukázal, že Rommel byl osobně odpovědný za vedení válečných operací při kterých zbytečně obětoval tisíce lidských životů. Byl vyznamenán nejvyššími řády a stal se důležitou osobností nacistické propagandy. Hlásná trouba nacistické strany Joseph Goebbels jej povýšil na „hrdinu národa“ a stylizovat za neporazitelného nacistického vojevůdce.

Po jeho neúspěchu v Africe, po prohrané bitvě u El Alameinu byl přeložen na tzv. Atlantický val do Francie, který se mu nepodařilo před Spojenci při invazi v roce 1944 uhájit. Zde vznikla podle známého historika Ernsta Pipera jeho dvojaká úloha. Nelze vyloučit, že se dozvěděl o plánech atentátu na Hitlera, ale jisté je že nepatřil mezi odbojáře a snažil se nanejvýše politicky vyřešit pro Německo vzniklou kritickou situaci. Neexistují však o tom věrohodné důkazy.

V této souvislosti britský historik Richard Overy poukázal, že patřil mezi vojáky, kteří odboj proti Hitlerovi rozhodně odmítali. Byli však tací, kteří si po úspěšné invazi i uvědomovali, že Hitler vede Německo do zkázy. Neměli nic proti tomu, kdy by byl odstraněn, ale sami to nebyli ochotni aktivně podpořit. A k této kategorii zřejmě Rommel patřil což ho stálo nakonec život, protože nacistický režim to považoval. za zradu. Když vzhledem k tomu, že byl jeho ozdobou nemohl jej postavit před soud byl donucen k sebevraždě s následným velkolepým pohřbem.

Vzniká přitom ještě aktuální otázka, proč význačný člen křesťanských demokratů otevřel tuto otázku právě nyní když nejde o žádné kulaté výročí pro tuto událost. Někteří komentátoři v tom vidí snahu získat voliče mezi vojáky a pravicovou scénou v době, kdy katastrofálně klesají před nastávajícími zemskými volbami v Hesensku jejich preference. Podle spolehlivého televizního Deutschland Trendu, kdyby se konaly v neděli volby velká koalice by výrazně klesla pod nadpoloviční většinu a většina voličů si ani nepřeje, aby v čele vlády stála Angela Merkelová.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele