Vztahy mezi EU a Švýcarskem se nyní řídí souborem sto dvaceti sektorových smluv, což se Brusel dlouhodobě snaží nahradit touto smlouvou.

O tom se již uvažovalo v roce 2002, ale teprve po šesti letech, kdy se o ní nezávazně diskutovalo oficiálně o ní požádala Evropská unie vzhledem k rozdílům mezi evropským právem a bilaterálními dohodám se Švýcary. Teprve však po dalších čtyřech letech spolková rada se uvolila o rámcové smlouvě jednat, ale oficiálně k tomu došlo teprve v roce 2014 když tehdejší švýcarský šéfa diplomacie Didier Burkhalter konstatoval, že bylo dosaženo prolomení překážek mezi oběma stranami. Po následném tříletém jednání oznámila spolková prezidentka Dora Leuthardová spolu s prezidentem evropské komise Jean-Claude Junckerem, že rámcová smlouva bude podepsána koncem roku 2017. Ten pak určil po jednáních v Bernu nový termín na duben následného roku, ale byl opět odsunut tehdejším spolkovým prezidentem Alain Bersetem na 17.června 2019.

Spolkový prezident pro letošní rok Ueli Maurer vstoupil však do svého úřadu s prohlášením, že nelze požadované rámcové ujednání akceptovat pokud nebude revidováno. Zdůvodnil své vyjádření, že spolková rada po konzultacích s obchodními spolky, odbory či místními úřady konstatovala, že je potřeba upřesnit ustanovení, která se týkají mezd, ochrany pracovníků, státních dotací a občanských práv. Maurer Jako představitel nejsilnější populistické Křesťansko -lidové strany CVP, kritické ke spolupráci s Evropskou unii je současně předsedou departmentu financí a má v sedmičlenné spolkové radě, která o tom rozhoduje silnou pozici. Rámcovou dohodu, která má poskytnout právní rámec pro všechny bilaterální smlouvy o volném pohybu osob, letecké dopravě a obchodu vzala sice na vědomí, ale nezaujala stanovisko zdali její text konečně podpoří. Sice v zaslaném dopise předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudeu Junckerovi nepoužívá slovo "dodatečná jednání", což Brusel již dříve rozhodně odmítl, ale hovoří o nutných upřesněních. V nynější formě podle jejího názoru nemá ve Švýcarsku většinovou podporu a v případném referendu by byla občany odmítnuta, protože by jí považovala za „koloniální smlouvu“. Především proto, že unijní předpisy by byly podle ní automaticky přejímány, občané unie by měli nárok na švýcarské sociální dávky a by byli tak zbaveni ochrany své vysoké mzdové úrovně.

Celý vleklý problém začíná připomínat diskusi o brexitu, přičemž podle expertů v případě nepřijetí by pro Švýcarsko mělo daleko horší dopad než pro Velkou Británii i kdyby vystoupila bez dohody. Pokud se vzepře a rámcovou dohodu odmítne bude muset helvetská konfederace počítat s negativními důsledky pro svůj přístupu na jednotný evropský trh. Mohlo by to ohrozit i její členství k schengenské smlouvě o volném pohybu osob a zboží již vzhledem k tomu, že je teritoriálně obklopena zeměmi Evropské unie. Kvůli dalšímu odkladu podpisu dohody hrozí Bernu ostrá reakce ze strany Bruselu s nepředvidatelnými následky. Především by to pocítil švýcarský nejsilnější sektor – bankovnictví pokud má zůstat zachován přístup švýcarských burz na unijní trh.

Zřejmě po tahanicích s Londýnem Brusel překvapivě nyní ukázal laskavější tvář což může souviset i s očekávanou změnou ve funkci prezidenta evropské rady. Bez pozornosti veřejnosti se sešel švýcarský spolkový kancléř Walter Thurnherr v Bruselu s mocným generálním sekretářem evropské komise Martinem Selmayrem s cílem projednat kritickou situaci, že pokud nebude uzavřena 17.června rámcová dohoda pak švýcarská bursa ztratí koncem měsíce uznání u 28 unijních zemí. Podle nepotvrzených informací by mohl být podpis dohody prodloužen do konce října, tedy dne kdy končí Jean-Claude Junckers ve své prezidentské funkci. Podle jednoho z komentátorů spolková rada vsadila tak na možný zázrak, že by nově složená evropská rada byla ochotna znovu otevřít jednání o rámcové smlouvě.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele