Jen za posledních šest měsíců se jméno Bakala v tuzemských zpravodajských a publicistických textech objevilo více než tisíckrát. Ve většině z nich se o Zdeňku Bakalovi referovalo ještě poměrně neutrálně, fakticky.

Bakala tedy byl (a je): finančník (případně americký finančník českého původu), magnát, podnikatel, byznysmen, pan, sedmý nejbohatší Čech, ctihodný podnikatel (v ironizujícím textu sociologa a europoslance Jana Kellera v Právu), miliardář (někdy pouze milionář).

Dále zejména ve vztahu k OKD: akcionář, bývalý majoritní vlastník, uhlobaron, někdejší uhlobaron, bývalý vlastník OKD, hrobař OKD, spolumajitel těžařské společnosti, exmajitel OKD.

Přívlastek „nepřítel lidu“ si vysloužil jen v uvozovkách a s nadsázkou v jednom z nedávných komentářů Lidových novin.

Přívlastek „nechvalně známý“ Bakalovi udělily komunistické Haló noviny.

Zdeněk Bakala však už – alespoň v očích novinářů a editorů významného českého deníku – povážlivě nakročil k hranici, za níž se mu nabízí (pomyslná) společnost bohatých Čechů jakými jsou kupříkladu Roman Janoušek či Ivo Rittig.

To když Mladá fronta Dnes ve svém textu ze 16. ledna Bakalu čtenářům přiblížila slovy „kontroverzní miliardář“ (Obec, která patří k nejbohatším v Česku, zbohatla díky tomu, že zde měl trvalé bydliště kontroverzní miliardář Zdeněk Bakala.) Takovou nálepku Bakala dostal asi poprvé.

Sedmého nejbohatšího Čecha může těšit aspoň to, že v zahraničí funguje slovo „Bakala“ nikoli jako podstatné jméno čekající na svůj přívlastek, ale jako přívlastek sám:

Poměrně nedávno byl po něm například pojmenován moderní přednáškový sál „Bakala auditorium“ v nově otevřeném londýnském Design Museu, kde je Bakala i členem správní rady.

Bakala také finančně podporuje svou alma mater Dartmouth College, konkrétně uznávaného ekonoma Richarda D´Aveniho, který se tak honosí oficiálním titulem „Dartmouth college Bakala professor“, Bakalův profesor.

Psáno pro HlidaciPes.org, Ústav nezávislé žurnalistiky.