Německo pod vedením Merkelové od počátku vypuknutí masivní invaze nelegálních migrantů především islámského vyznání (označovaných většinou médií jako uprchlíci - ZDE) na tzv. balkánské trase v roce 2015 zastávalo politiku otevřených dveří a s ní související hodnoty „sdílené solidarity“.

Toto pokřivené chápání lidských práv se odrazilo v návrhu EU o povinných kvótách na přerozdělování migrantů, který byl posléze schválen prostou většinou (ZDE) na schůzce ministrů vnitra v září 2015 za tvrdého nesouhlasu ČR, Maďarska, Slovenska, ke kterým se přidalo Rumunsko.

Po celé období od schválení povinných kvót byly tyto státy podrobeny masivní kritice za odmítání přijímání tzv. uprchlíků ze strany dnešních západoevropských elit na čele s Angelou Merkelovou.

Navíc za odmítnutí plnění kvót byla v lednu 2018 na ČR, Polsko a Maďarsko ze strany EU (Evropské komise) podána žaloba u Soudního dvora Evropské unie za odmítání kvót (výše schváleného programu přerozdělování žadatelů o azyl - ZDE). Mimochodem Soudní dvůr EU se žalobou bude zabývat koncem tohoto roku a je možné, že naše republika bude vystavena neúměrným pokutám a penále, uvidíme, rozhodnutí resp. obrat kancléřky Merkelové na soudní žalobě ze strany EU nic nemění.

Angela Merkelová – čistokrevný populismus

Ale zpátky k samotnému obratu Angely Merkelové. Je potřeba zdůraznit, že požadavek na povinné přerozdělování je v hlavách dnešních zapálených multikulturalistů bod, ze kterého nikdy nehodlají ustoupit. Jedná se o něco podobného jako byla vedoucí úloha KSČ v dobách minulých, od které (nejen zapálení) komunisté nikdy nechtěli ustoupit, a když, tak jen za obrovských tlaků popř. krvavých občanských nepokojů.

Angela Merkelová svým prohlášením prokázala, že naštěstí není fanatickou multikulturalistkou jako její někteří kolegové z koaliční SPD či opoziční Zelení, ale že je čistokrevnou populistkou, jejíž všechny kroky, které činila, popř. v současné době činí, slouží k jedinému cíli, udržet se u moci co nejdéle. Merkelová za dobu své vlády dokázala „vyluxovat“ programy dalších levicových stran v Německu (SPD, Zelených - ZDE) zvyšováním sociálních dávek, podporou politických neziskovek a dalšími kroky vedoucí k proměně její mateřské CDU na středové uskupení s levicovými prvky mající s klasickým konzervatismem Kohlovy éry již pramálo společného.

Dokonce i samotné „pozvání“ uprchlíků v září 2015 byl ze strany Merkelové také tvrdý kalkul (ZDE), kdy si spočítala, že odmítnutím nelegálních migrantů a zavření hranic na balkánské trase by mediálně nepřežila. Proto ta následná komedie „Wir schaffen das“ a selfíčka s uprchlíky.

Proč zrovna nyní Angela Merkelová ustupuje od povinného přerozdělení migrantů?

Její rozhodutí přichází v rozjitřené atmosféře v Německu po vraždě a předchozím znásilnění (ZDE) a nejspíše několikahodinovém mučení 14leté Němky židovského původu odmítnutým 20 letým iráckým žadatelem o azyl, který přišel do Německa v roce 2015. I když se v této souvislosti zmiňují i další dvě vraždy německých žen ze strany afgánských migrantů s podobně smutným osudem, výše uvedené tragické události určitě neměli sebemenší vliv na změnu v postoji chladně kalkulující německé kancléřky.

Hlavní důvod: Rozbít jednotu V4

Důvody můžeme nalézt jinde, konkrétně v narůstajícím téměř jednolitém odporu středoevropských lídrů. Německá kancléřka již delší dobu čelí tvrdé opozici ze strany států V4, je neustále pod palbou kritiky hlavně ze strany maďarského premiéra Orbána (ZDE), nesmiřitelného odpůrce kvót a polské vládnoucí reprezentace.

Státům V4 se tak v opozici vůči kvótám podařilo postavit víceměně monolitický politický blok, který je trnem v oku dnešních multikulturalistických elit v západní Evropě.

Proto se někteří západoevropští politici jednotu V4 snaží oslabovat, někdy se i podaří tuto jednotu narušit, jako tomu je v případě Slovenska, které ústy svého tehdejšího předsedy vlády pana Fica má zájem o členství v užším jádru EU (ZDE). To ale nic nemění na pevném postoji států V4 ke kvótám.

Zde hledejme odpověď na otázku, proč právě nyní kancléřka Merkelová ve vztahu k prosazování kvót náhle otočila. Důvodem je vrazit klín mezi panující jednotu států V4!

Postoj Babišovy příští vlády?

Již delší dobu se objevují zatím jen úvahy a komentáře politologů, že západoevropské elity společně s bruselským multikulturalisticky laděným vedením se budou snažit nejrúznějšími „finančními pobídkami“ rozbít jednotu států V4. V případě Slovenska jim tato strategie již částečně vychází, nyní je na řadě nečitelná Babišova reprezentace. Je jasné, že Babišův konglomerát Agrofert, který nyní oficiálně nevlastní, je jedním z největších příjemců dotací z EU a je tudíž lehce vydíratelný.

Jestliže naše politická reprezentace pod vedením Babiše přistoupí na politickou úplatu „30 stříbrných“ od Angely Merkelové a začne rozbíjet jednotu V4 za vidinu příslibu tučných dotačních programů, bude se jednat o cestu do totální podřízenosti bruselským byrokratům.

Důsledky si může spočítat každý sám, pokud si chceme udržet alespoň minimální suverenitu a mít alespoň minimální vliv na některé nesmyslné regulace, přesněji schopnost vyvinout účinný odpor, jediná cesta vede přes jednotu V4, přesněji V3, Slovensko se svými necelými 5 milióny obyvatel není klíčovým členem, tím je Polsko se svými téměř 40 milióny obyvatel.

Rozbitím spojenectví V4 a zradou pevného postoje s Polskem a Maďarskem bychom se pasovali do role kusu hadru, se kterým by si v budoucnu bruselská reprezentace mohla dělat, co chce.

Pokud národ v důsledku své politické reprezentace ztratí renomé, těžko se na mezinárodním poli získává zpět.