Média hlavního proudu v USA i Evropě přišla už několik dnů po uzavření volebních místností s vyhlášením výsledků amerických prezidentských voleb. Vítězem je Joe Biden bez stínu pochybností s recenzemi politologů utvrzující čtenáře i diváky o těsné výhře.

Je tu několik důvodů, proč u každého rozumně uvažujícího voliče/občana musí Bidenova těsná výhra budit rozpaky a pochybnosti.

Prokazování totožnosti, elektronické terminály

V téměř třetině amerických států nemusíte prokazovat totožnost prostřednictvím ID.

Jen zhruba třetina států požaduje ID (průkaz totožnosti) s fotkou, další třetině stačí jen samotné ID a v poslední třetině států se nevyžaduje již žádné ID, stačí jen čestné prohlášení bez jakéhokoliv průkazu totožnosti. V USA občanské průkazy nemají, takže ID se myslí hlavně řidičský průkaz nebo průkaz pojištěnce.

Již tato skutečnost je zneužitelná a pramení z historických anachronismů. Americká společnost konce 18.století (tehdy se volební systém utvářel) byla společenstvím hluboce věřících a v drtivé většině čestných lidí, falšování výsledků voleb bylo něco nemyslitelného pro většinu populace.

Podíváme-li se na státy unie, kde není vůbec vyžadované ID, jedná se často o státy, kde byly velice těsné výsledky, resp. kde Trump často vedl průběžné výsledky před začátkem sčítáním korespondenčních hlasů. Státy jako Pennsylvánie (ZDE), Virginie, Minnesota nebo Illinois, tam často rozhodovaly o výhře dotyčného prezidentského kandidáta jen desítky tisíc hlasů. Pro přesnost dodejme, že vítěz v dotyčném unijním státu bere všechno, tj získává všechny volitele.

Dalším problémem s čistotou voleb mohou být elektronické terminály připojené k internetu. Výzkumníci na univerzitách se dokázali nabourat do serveru (ZDE), který zpracovával výsledky. Proto už dnes celá řada iniciativ volá po volebních terminálech bez připojení k internetu s papírovou stopou.

Korespondenční hlasování O korespondenčním hlasování a jeho možnému zneužití bylo řečeno dost. Letos v USA prý hlasovalo až 100 miliónů voličů korespondenčním hlasováním, což činí 2/3 hlasujících. Zastánci korespondenčního hlasování mluví o zabezpečenosti díky unikátnímu kódu uvnitř, ale ruku na srdce, ten, kdo potřebuje ovlivnit volby, tak má takové prostředky, že prolomení kódu v obálce je pro tyto predátory legrace. Korespondenční hlasy ve spojení s malým důrazem na prokazování totožnosti a možnosti ovlivnění osoby, která volí, mohou způsobit nepředvídatelnou toxicitu a zneužitelnost v rukách silných zájmových skupin.

Mega podvody ve volebních místnostech?

Velkým šokem pro celou řadu voličů Donalda Trumpa může být sdělení bývalého starosty New Yourku Rudiho W. Giulianniho (ZDE) a posléze interview Trey Trainora, předsedy americké Federální volební komise (ZDE), který prohlásil, že v některých volebních obvodech kontrolovaných demokraty nepustili pozorovatele z řad republikánů a prý přerušovali neustále sčítání voleb kvůli tomu, že ručně vyplňovali prázdné volební lístky pro Joea Bidena!

Existuje prý i video, kde kamera zachytila člena sčítací komise, jak vyplňuje volební lístky a další okolo hlídají, aby někdo z ostatních pozorovatelů nepřišel.

Pokud se prokáží výše uvedená svědectví, budou muset být volby ze strany soudů v některých amerických státech anulovány a můžeme se dočkat ještě zajímavých změn.

Konfrontační styl mediální scény a levicové fronty

A dostáváme se k tomu nejzásadnějšímu, ať již volby v některých amerických státech, resp. volebních místnostech byly nebo nebyly zfalšovány, je naprosto neuvěřitelný přístup většiny médií hlavního proudu, které na vítěze již od počátku pasovaly Joe Bidena a na každého, kdo jen projevil pochybnosti o čistotě voleb, okamžitě zaútočily s cílem diskreditace včetně prezidenta Trumpa.

Dalším hodně zarážejícím faktem je až podezřele médii zdůrazňovaná převaha demokratických voličů při korespondenčním hlasování. A zrovna tam, kde je větší náchylnost k podvodům, jaká náhoda. Čísla o drtivých výsledcích korespondenčního hlasování pro Bidena zní podobně jako výsledky z jednotných kandidátek Národní fronty za socialismu.

Stojí tak proti sobě dva nesmiřitelné tábory, do jejichž souboje o vůdce největší velmoci na světě vstupují mainstreamová média se svým příznačným aktivistickým zápalem, který nenechává nikoho na pochybách, na jaké straně stojí.

Každopádně je škoda, že namísto férového souboje o prezidentský úřad, kdy má vítězit kandidát s co nejpřitažlivějším programem, vidíme politiku tvrdé konfrontace, která zabraňuje pokojnému prošetření možných podvodů ze strany soudů a respektování budoucího verdiktu ze strany Nejvyššího soudu, nejvyšší právní autority v zemi. V příštích týdnech se uvidí, jak bude probíhat případné vyšetřování a s čím zástupci Donalda Trumpa přijdou.