Pokud ovšem ve svém hodnocení nezapřou všechno prožité a nepřevrátí skutečnosti, fakta, doložitelná relevantními důkazy. I v podobě dobových dokumentů, u těchto lidí třeba diplomy ze škol, které absolvovali. Například.
Několik vskutku "povolaných", veřejně známých osob, se vyjádřilo formou prapodivného hodnocení doby po únoru 1948 a před listopadem 1989 - https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Svine-rudy-na-lucerny-Oslava-Vitezneho-unora-571770?fbclid=IwAR0m7AGfA5eaWqugdvrOWLa5txd-Ue7HdOxy2k7q_YRKUhtEXWbxN2dwcjk

Snad nejbarvitěji a nejúderněji popsal dobu po únoru 1948 Jiří Padevět, který se narodil dvacet let po tom únoru a v té strašlivé době temna se mu zadařilo vystudovat, dokonce na prestižní Univerzitě Karlově a aby toho nebylo málo, ještě na Univerzitě Jana Amose Komenského. Po tom prvním studiu mu tehdejší mocipáni, ti poltičtí gangsteři a jiní soudruzi, dovolili být knihkupcem. Tam v tichu a teploučku, vyhlížel socializmus s lidskou tváří a v poklidu se dočkal, dvacettři let mlád, listopadové revoluce. Posléze zrál a zrál, až za dalších dvacetsedm let popsal, jak hnusní ti Češi byli po válce - "Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích".
Inu, není nad slova pamětníka.

K té době se také vyjádřil Daniel Herman, bývalý ministr kultury, takto věrný a nejlepší přítel, dokonce "bratr" sudeťáků, obecně ale vnímaný jako jejich lokaj, slouha.
Narodil se též v té hrozné době, patnáct let po únoru 1948, trpěl hrůzovládou tehdejší moci rovněž až tak, že ho snad donutili ti soudruzi zlořádi studovat gymnázium, po matůře ho šoupli na pedagogickou fakultu nejmenované vysoké školy, kde se mu asi nedařilo, anžto byl vylit. Nic ale nebránilo (asi nějaká chyba v tehdejším systému krutovlády) mladému Hermanovi hupsnout na teologickou fakultu v Litoměřicích. Zda dostudoval, wiki cudně mlčí, nicméně už jenom existence té fakulty v příšerné době před listopadem 89 je malým zázrakem, o němž se nahoře i dole zmínění popisovatelé té doby jaksik cudně zapoměli zmínit. Že by zase systémová chyba?
Ale z Hermana se stal přec jenom kněz, i když až v bouřlivém roce 1989, plných dvacetšest let po narození a různého studia. Krutý život, vskutku. Že už není kněz, že se nechal znesvětit zase, je už jiná, moderní kapitola jeho pohnutého života