V brouzdališti sítě sítí jsem našla neuvěřitelný seriál o „lovu“ na filipínskou manželku a jejím následném „chovu“. Autorem je doktor přírodních věd Milan Press, který sám sebe označuje za vědeckého a projektového manažera. První díl těchto „šesti zastavení jara“ je k přečtení ZDE, druhý díl ZDE, třetí část lze objevit ZDE, čtvrtá na nás vyskočí ZDE, pátý díl pak nalezneme ZDE a konečně šesté, již poněkud úmorné pokračování, bylo publikováno ZDE. Jde o zcela neuvěřitelné čtení. Nedalo mi to, abych alespoň krátce nezareagovala.

Když si egoista plní sny

Autor je typický vědátor z univerzity. Prý jak je úžasné míchat rasy! A hned poté zmíní, jak by mohlo jeho dcerce, míšence, hrozit nebezpečí. Myslím, že mu generálně šlo o hledání „hospodyně“, protože manželka se hledá jinak. Pan doktor čtenáře totiž mnohokrát ubezpečuje, že mu prioritně záleželo na dlouhých vlasech, které také nakonec získal. Ani jednou se nezmínil, že hledá někoho, s kým by si rozuměl, ať už energeticky, intelektuálně nebo například ohledně koníčků. Hledal pouze osobu, která se o něj bude starat, aby si on, sobec jako poleno, mohl splnit své sny. Poptával obchodní vztah. Filipínka z chudých poměrů udělala terno, pomohla finančně rodině a smířila se s tím, že bude hospodyňka. Pravděpodobně by ji lepší osud stejně doma nečekal.

Češky chtějí být partnerky a jájínky nechtějí

Je jasné, že si Milan Press Češku nemohl najít. Autor je typický analytik, tabulkář. S těmi se žije špatně, pokud ovšem děvče nestudovalo „matfyz“ a nevnímá život stejně jako partner. Většina matfyzaček nemá ovšem dlouhé vlasy. Navíc nebývají dobrými hospodyněmi, snad jen v molekulární kuchyni by zabodovaly. Nevím, nechci se v této souvislosti dotknout jedinců, ale mám na mysli statistiky těchto oborů, respektive to, co je tak v průměru vidět. Navíc Češky nechtějí být jen hospodyně. Chtějí být partnerky a tam egoističtí jájínkové nemají šanci. Pán se ve svých článcích na pokračování několikrát prsí, co dokázal, kde cestoval, kolik má peněz. No, chtěla bych ho docela vidět, jak vypadá. Představuji si ho typově jako Víťu z filmu Vrať se do hrobu, ovšem navíc s příslušným megasebevědomím.