Jednu ze skupiny nepřímých důkazů tvoří okolnosti spočívající v chování Petra Kramného, a to jak bezprostředně poté, kdy podal okolí informaci o smrti poškozených, tak i jeho chování pozdějším. Jedním z (údajně) usvědčujících nepřímých důkazů jsou přepisy odposlechů telefonických rozhovorů, avšak jejich přepis mnohdy neodpovídá zvukovému záznamu odposlechu. Někdy dokonce celé pasáže z přepisu odposlechů, které zpracoval příslušník Policie ČR v Ostravě kpt. PhDr. Alois Kubiena, vůbec neodpovídají tomu, co je zaznamenáno na zvukových nosičích, a kpt. Kubiena se stal autorem zásadních výmyslů a lží. Do svých „přepisů“ si totiž kpt. Kubiena vymyslel věty a slova, které Petr Kramný nikdy neřekl, jako například údajnou větu, "že mu to všechno vyšlo, jako tenkrát v tom Egyptě" (kterou měl říci, ale ve skutečnosti neřekl při telefonátu se svojí tetou dne 22.11.2013). Přesto tyto zfalšované přepisy vedly k odsouzení Petra Kramného.

Tyto lži totiž považovaly soudy (Krajský soud v Ostravě, Vrchní soud v Olomouci i Nejvyšší soud) za "zjevenou pravdu" a z těchto zfalšovaných přepisů něčeho, co nikdy nebylo do telefonu vysloveno, vycházely i přesto, že tyto zvukové záznamy nikdy před soudem nahlas přehrány nebyly. Stejně se zachoval i Nejvyšší soud v usnesení ze dne 16.3.2017, č.j. 7 Tdo 1593/2016-475 (dostupné ZDE), kterým odmítl dovolání Petra Kramného a ve kterém ve skupině nepřímých důkazů cituje z přepisů odposlechů údajné výroky, které přitom nikdy Petr Kramný neřekl.

Taková manipulace s důkazy a jejich falšování ze strany Policie ČR je v právním státě, za který se Česká republika prohlašuje v článku 1 odst. 1 Ústavy, nepřípustné. Ani v tak závažné věci, jako je podezření z dvojnásobného trestného činu vraždy, nemůže a nesmí Policie ČR nedostatek důkazů proti podezřelému (obviněnému) nahrazovat tím, že bude důkazy falšovat, tj. vyrábět si vlastní důkazy podle momentální potřeby. Takto postupovaly vyšetřovací orgány v temném středověku, zejména inkvizice.

To, že dozorový státní zástupce při převzetí spisu z rukou policistů a při sepisu obžaloby nezjistil, že nezanedbatelná část přepisů odposlechů v porovnání s jejich zvukovým záznamem je zkreslující, nepravdivá a zjevně účelově doplněná větami, které ve skutečnosti nikdy nezazněly, dokazuje, že státní zástupce Mgr. Vít Legerský nevykonával řádně svojí funkci.