V současných politických diskusích jsou nejoblíbenějšími dehonostujícím nálepkami všechny odvozeniny od slova komunista, od komouše, přes komanče, po bolševika. U vyspělejších publicistů se to pak dneska doslova hemží slovy marxista, euromarxista, neomarxista a jinými tvary odvozenými od Marxova jména.

Neopost

V prvé řadě si dovolím několik poznámek k používání předpony neo- a post-. Vždycky jsem tvrdil, že obě jsou dokladem toho, že jejich pisatel neumí najít ani jeden charakteristický rys, jímž by daný jev odlišil od jeho okolí. Nechápu proto pojmy jako postsocialistický stát, když přece jeho charakteristikou je kapitalismus. Pokud vůbec následuje po něčem, tak je to po existenci státu s hegemonií komunistické ideologie, nebo vládou jedné strany. V žádném případě není postsocialistickým, protože na socialismus vůbec nenavazuje. Postsocialistickým státem by byl až teprve stát komunistický.

Jen namátkou se ptám. Současná Británie je postunijní, nebo posbrexitová? Jak dlouho bylo Německo posthitlerovské, či Španělsko postfašistické?

Nejvíc mne pak rozesmějí termíny jako třeba doba postfaktická, epocha postkapitalistická, či éra postdemokratická. V českém jazykovém prostředí je pak doslova nejbizarnějším pojmem slovo postmoderna. V češtině totiž všechno nové, čili co tu ještě nebylo, je moderním, někdy jenom módním. Samo slovo moderna pro označení určité dějinné epochy bylo špatné, protože jde o neukončený děj. Takže moderna tu bude vždycky a stále, když půjde o „novost“. Postmoderna v českém jazykovém prostředí je tedy poněkud nesmyslná. Napadá mne, že jediný postmoderní jev v poslední etapě dějin je kupříkladu restaurace kapitalismu v zemích „tábora míru a socialismu“. Čili postmoderna je návratem z moderny, čti restaurace předmoderního.

Stejné problémy mám s předponou neo- a začalo to samozřejmě už kdysi dávno za Thatecherové s pojmem neoliberalismus. Byl to přece starý známý liberalismus, jenom dogmaticky z ekonomie implantovaný i na politiku. Ovšem po tak zvaném Washingtonském konsenzu se mi začalo vyjasňovat. Pochopil jsem, že jde o krycí název pro světovládu USA a ta i brzy dostala své jasné vyjádření v unipolárnosti světovlády. Dnes bych místo neoliberalismu raději hovořil o liberalismu globalizujícího se světa, pro nějž se teprve jednoslovný název hledá. Použil bych kupříkladu financiérství, čili imperialismus až totalita peněz.