Nejméně tyto tři faktory by měly předsedu a prakticky „dominantního samce“ této vlády, vést k velmi obezřetnému chování nejen ve vnitropolitickém prostoru, ale především v mezinárodní politice. Vláda údajně vypověděla diplomaty především jako odpověď na upozornění ze strany Ruska, že jed mohl pocházet mimo jiné třeba i z ČR. Podle mého vnímání vláda jednala spíše tak, jakoby vyjádření RF bylo přímým obviněním ČR. A upřímně řečeno, divím se především panu Babišovi, že v kauze Skripal jaksi zapomněl na kauzu Čapí hnízdo. Řečeno jasněji, že sám povýšil obvinění na prokázaný fakt a odsouzení. Tím si dokonale nakálel na hlavu.

Podle vyjádření samotného premiéra je vyhoštění z ČR rovněž projevem solidarity se spojenci našeho státu.

Pokud vláda uvedeným způsobem reagovala na chování ruské strany, tak lze její rozhodnutí považovat nejen za diplomaticky neadekvátní, ale dokonce vyloženě za lidsky nepřiměřené. Diplomacie slušného státu by protestovala, vláda přátelsky se chovajícího státu by, třeba i velmi razantně, žádala vysvětlení a každá vláda, nemající zájem na stupňování napětí by po se po dialogu, případném společném vyšetřování spokojila s omluvou, nebo upřesňující formulací daného stavu věci. V žádném případě by z náznaku diplomatické roztržky nestupňovala ji v konflikt. Podle mého soudu vyhošťování vání diplomatů bez konkrétních obvinění dotyčných osob, není již rozepří mezi dvěma zeměmi, nýbrž aktem nepřátelství, čili vystupňováním eventuálního rozporu minimálně v bilaterální konflikt. A ne že ne!!

Pokud se vláda k uvedenému kroku uvolila proto, že chtěla vyjádřit solidaritu s Velkou Británií, pak naši zem vystavila mnohem větším problémům, ba doslova rizikům. Premiérka a především ministr zahraničí Británie se okamžitě po incidentu „Skripalových“ vyjadřovali a chovali vůči Rusku jako k nepřátelské zemi. A nejen to, některé jejich výroky byly šířením nenávisti proti státu, který je členem jediné všesvětové instituce států - OSN.

Jelikož Británie je ve stavu opouštění EU, tak výzvou k solidaritě prakticky neoslovila občanské sdružení evropských zemí, tedy EU, ale požádala o solidaritu čistě vojenské uskupení NATO. Tím si do svého problému s Ruskem dovolila vypočítavě zatáhnout nejen několik desítek států, ale především celou vojenskou mašinerii USA. Čímž rozšířila své šíření nenávisti o předstupeň ohrožení světového míru.

Nejméně zmíněné okolnosti měla vláda premiéra Babiše vzít na zřetel, než se rozhodla tak, jak se rozhodla. Pokud je skutečně zvážila, pak musím konstatovat, že jednala velmi nezodpovědně vůči naší zemi. Z mého hlediska rozhodla se:

1. Reagovat na nevyjasněnou rozepři naší země s Ruskem eskalací povyšující ji na diplomatický konflikt,

2. podílet na aktu šíření neodůvodněné nenávisti až nepřátelství vůči jiné zemi,

3. podílet na vystupňování mezinárodního napětí v zatím stále ještě nejvlivnější části světa,

4. podílet na vstupu největší světové vojenské instituce do původně pouhé roztržky dvou zemí.

To všechno hodnotím jako naprosto nezodpovědné chování.

Dovoluji si v této souvislosti upozornit, že nejen ČR, EU, NATO, potažmo USA mají možnost, nebo dokonce snad pocit oprávnění na eskalování mezinárodního napětí, či záměrné vystupňovávání stávajících konfliktů. Má jej i druhá strana. Pokud se druhá strana zachová stejně nezodpovědně, pak lze očekávat například i to, že Rusko výhledově zruší velvyslanectví v zemích EU, když už jsou tak jednotně nepřátelské vůči Rusku a požádá prezidenta a ministryni zahraničí Unie, aby navrhli, ve kterém městě si může Rusko zřídit velvyslanectví RF u EU. Jinými slovy, může Rusko, s ohledem na tak výrazné sjednocení EU v protiruském chování, začít jednat pouze s představiteli EU a ne již s jednotlivými reprezentanty jejích členských zemí. A nejen to. Někteří odborníci jsou dokonce toho názoru, že Rusko se může rozhodnout jednat napříště již jenom s USA a s nikým jiným. Já bych k této představě jenom dodal, že v takovém případě by si samosprávy jednotlivých měst EU, bez zásahu jiných struktur, mohly dojednat přímo s s Ruskem, aby u nich zřídilo nějaké své zastupitelství ve formě konzulátu, či čistě obchodního zastoupení.

Při vědomí všeho toho, co jsem uvedl a mnoha dalších rizik, která si ještě dovedu představit, obviňuji vládu ČR v demisi a především jejího premiéra z činů uvedených pod číslem 1 až 4, které považuji za odporující našemu právnímu řádu, protože šíří nenávist a ohrožují mír.

Jsem si při tom vědom, že soudy jsou prvky stejné státní moci jako vláda, takže jako podjaté nemohou mé obvinění soudit. Proto navrhuji, aby některé občanské sdružení se ujalo úlohy vytvořit čestný, veřejný, lidový soud s vládou, což považuji za jeden z příkladů velmi demokratického způsobu projevu odporu vůči vládě. Odporu, který bych především vnímal jako daleko demokratičtější, než zmanipulovávání davů, aby „lomcovaly mřížovými vraty sídla vlády, jak se to dělo nedávno v Bratislavě.

Stanislav Hošek

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.