Nechme stranou to, že hnutí ANO pomohlo Vondrákovi k tomu, aby se o něm vědělo v rámci státu. A že mu pomohlo do funkce hejtmana.

Je otázka, proč tedy je pan Vondrák v hnutí nespokojen. Prý není spokojen s ideovým zaměřením hnutí, že prý jde moc doleva.

Možná, že by si měl pan Vondrák opravdu měl najít lepší hnutí či partaj. On totiž Babiše nepochopil. Nepochopil, že Babišovi od počátku nešlo o to, aby založil novou partaj s nějakým „ideovým ukotvením“. Netajil se tím, že chce řídit stát jako podnik. Podnik ovšem pan Vondrák neřídil, jak předpokládám, a tak ani nemůže vědět, jak se takový podnik řídí. Jako rektor vysoké školy nebo nyní jako hejtman má totiž jisté, kolik mu měsíčně přibude na soukromém účtu. V podniku se může stát, že měsíční odměna zaměstnance nemusí být jistá.

To je ovšem nebetyčný rozdíl, který utváří i myšlení. Ti s tím pevným příjmem mají dost času na to, aby snili jak věci dělat líp. Ti druzí mnoho času na snění nemají. Proto jsou někdy až nechutně racionální.

Babiše sleduji dlouho a je jasné, že partajničením a ideovým vymezením ošklivě pohrdá. I když byl ve funkci premiéra, šlo mu především o to, aby stát prosperoval. A jako národohospodář (je to lepší slovo než mnohoznačné manažer) měnil postupy podle toho, jak podle jeho mínění prospívaly státu jako domovu občanů. Panu Vondrákovi zbýval čas na snění a postupy Babiše se mu začaly zdát špatné. Hnutí ANO podle něj není ideově zakotveno. On by si přál ideové konference, které by určovaly kterou vrstvu obyvatelstva je třeba upřednostňovat a kterou nikoli. Aby bylo jasné, zda je ANO pravicové nebo levicové, nebo pravicové blíže středu, či levicové blíže středu, či na okraji pravice nebo na okraji levice. Aby mohla vzniknout plejáda politologů, novinářů, aby vznikl politický marketing a řada jiných profesí, s nimiž se ani v podnicích, které mají třeba přes milion zaměstnanců, neshledáme – a kupodivu prosperují.

Babiši prosperuje řada podniků, aniž by se tam pořádaly ideové konference. Ale stát, který není ničím jiným než poněkud zvláštní organizací, není řízen národohospodáři, ale partajemi produkujícími státní funkcionáře na podkladě rozhodnutí vedení ideově zakotvených partají, mezi nimiž se většinou národohospodáři nevyskytují. Vyskytuje se tam ale velmi mnoho tzv.politických jedinců, kteří o pěstování státu nemají ponětí. Takovým je potřeba radit a na to jsou vhodní ti, kteří sice také národohospodáři nejsou, ale zato jsou připraveni kdykoli kritizovat a radit. Z hlediska racionálně myslících – paraziti státu.

Nu a to je, jak si dovoluji myslet, hlavní problém pana Vondráka. To, že byl rektorem a že je nyní hejtmanem s tímto souvisí. Nikdy nebyl myslícím národohospodářem. Jde mu hlavně o ideové zakotvení. ANO mu sice pomohlo k funkci hejtmana, ale nedává mu příležitost, aby se ideově zakotvil.

Poslední volba prezidenta republiky přinesla velkou možnost pro ty, kteří si přejí být pevně ideově zakotvení. Pevně zakotvena je pětikoalice ve Sněmovně, v Senátu, o novém prezidentovi není pochyb. Pevně zakotvení nyní mohou předvést jak skvěleji je možno řešit stát politicky, bez zkušených národohospodářů.

Mnohé se začíná rýsovat.