Vážený pane politologu, večer 4. ledna jsem si televize užil.

Prožívám již ani nevím kolikáté volby. Ty první byly za totáče, když jsem za plentou při těch prvních jako gymnazista, asi v roce 1954, odvážně škrtl školního inspektora jako kandidáta. Tak legrační volby, jako jsou nynější prezidentské, si však nepamatuji. Jednak v nich o moc nejde, politpartaje už oškubaly prezidentovy pravomoci podstatně, ačkoli podle Ústavy stojí prezident na prvním místě moci výkonné. A chtějí v tom oškubávání pokračovat. To je jeden z důvodů, proč o místo prezidenta mají zájem spíš jen extravagantní lidé.

Jsem přesvědčen, že Havel všechno, co činil, činil jako by roli hrál. Myslím, že třeba při manifestacích na Václaváku si jistě pocit scenáristy a režiséra náramně užíval. Jeho očima viděno může být Ústava scénářem událostí, probíhajících ve státě. Protože je ta naše zvláště mizerná, vypadá tak i společenské představení, které se podle ní hraje. Potom to představení stojí nikoli na skvělých hercích, ale spíše na ochotnících. Když jsem pozoroval výkony těchto ochotníků, skutečně jsem se bavil. Vás to rozčilovalo, užil jsem si i Vaše následující horlení. I to do onoho představení patřilo.

Když jste horlil, jak by si měli kandidáti prezidentství počínat, nepožadoval jste nic jiného, než skvělé herecké výkony v mizerně napsané hře. O takové role však má dobrý herec pramalý zájem. A tak to tedy vypadá. Na jevišti se objevují nikoli profesionálové, ale ochotníci. Ti se na jevišti i potí. Vy lomíte rukama, ale nenapadne Vás, že se jede podle špatných not. O ty kvalitní zpěvák zájem nemá. A že se především mají změnit noty či scénář, jaksi nikoho nenapadá.

Mizerný scénář, a potom i mizerná hra dává příležitosti nekonečné spoustě kritiků. Protože je společenský scénář mizerný, je možné ho neustále takzvaně vylepšovat. Na vylepšování se uplatní spousta parazitů, třeba i tzv. politických marketérů. V případě volby prezidenta jim vůbec nejde o jeho kvalitu, ale o to, aby jejich mandant vyhrál a oni dostali štědře zaplaceno. Ústava jako společenský scénář dává přiležitosti i jiným početným parazitům. Taková Ústava uživí i plejádu ústavních právníků, kteří jsou kdykoli připraveni vysvětlit i to, co v Ústavě není. Ostatně i Vy jako politolog vlastně také žijete z toho, že výkony špatných herců kritizujete, když se Vaše přání díky mizernému společenskému scénáři nemohou splnit.

Těším se na klání oněch tří zbývajících kandidátů prezidentství v další televizní superdebatě. Když uvážím, že se bude prát zkušený manažer s generálem, který dokázal náramně dobře si žít v zeleném i v éře minulého nepřítele, a s naivní rektorkou, která nikdy v politice nepůsobila. Máme se na co těšit. Když navíc bude onen manažer mít po soudním procesu, který byl časově naplánován tak, aby byl ukončen těsně před volbami, aby napomohl tomu, aby manažer ve volbách nevyhrál. Čímž se vyrobí politický proces. A spolu se zaváděnou cenzurou se můžeme takto dostat tam, odkud jsme před třiceti lety vyšli. Špatné hry podle špatného scénáře.

Promiňte mi, že jsem obtěžoval.

Občan Zapletal