Leč měl jsem štěstí, později, když jsem přeladil na Českou televizi a tam uviděl trio novinářů před panem moderátorem Kubalem, kterého nemám rád od doby, co jednou večer vedl rozhovor s panem Kalouskem, který najednou dvakrát zakřičel: "Babiš je prase, Babiš je prase!". A pan Kubal k tomu vydal jen jakýsi zvuk, zřejmě mu to nevadilo.

To trio tvořili pan Čásenský, pan Pečinka a pan Šídlo, který byl toho večera snad všude.

Každý z tria upouštěl svá moudra, která jsem vzápětí zapomněl. Avšak najednou došlo k prohlášení pana Čásenského, které mi přímo zaburácelo. Při vynášení skvělých vlastností pana býv. generála Pavla najednou uvedl, že s panem Pavlem mluvil na jaře a že byl překvapen jeho neznalostmi. Že však v poslední době s ním měl rozhovor a že zjistil, že pan Pavel na sobě velmi pracoval. A vyzdvihl, jak při jednom z jeho posledních vystoupení Pavel pravdivě uvedl, že není vzdělaným ekonomem, ale že dá jako prezident na poradce.

No - to tedy bouchlo.

A ukázalo se, jak plytké jsou představy našich mnohých novinářů a jak často jednají povrchně. A jak se od nich neliší ani náš generál.

Přejdeme-li takto třeba na úroveň ministra pak stačí, aby měl neznalý ministr poradce a může vládnout. To bohužel není tragický omyl jen pana Čásenského. Takový ministr se totiž, když vyslechne poradce, z nichž mnohdy každý radí něco jiného (vzpomeňme na období covidu!), ocitá v postavení oslíka z dílny Wericha a Voskovce, který, protože se nemůže rozhodnout z které hromady sena si má ukousnout - pojde hlady.

Každý, kdo byl v náročnější funkci ví, že bez nutné průpravy nemůže politik rad využít, když z několika si musí vybrat jen jednu.

To je příčina toho, proč většina opatření, které uskutečnila vláda Petra Fialy přicházela s velkým zpožděním, což způsobovalo přílišné, zbytečné ztráty. Špatně odborně připravení ministři se nedokázali rozhodnout a své váhání maskovali řečmi o tom, že nechtějí dělat dluhy a zatěžovat tak další generace.

A tak si myslím, že pan Čásenský přispěl panu býv. generálovi vskutku danajským darem.

Případ také ukazuje, jak snadno se člověk může stát v našem zbytkostátě novinářem a ministrem.

Na vystoupení pana Čásenského a jeho kolegů bylo vidět, jak si jsou jisti, že jsou jejich úvahy důležité. Že jsou tak skvělí, že mohou hodnotit, kdo se hodí na prezidenta republiky a kdo nikoli. A tak mluvili a mluvili a mluvili. Zdálo se mi, že třeba pan Šídlo snad až hořel. A pan Kubal měl viditelnou radost.

Bude-li se málo schopný vládní tým premiéra Fialy opírat i o prezidenta - jen vojenského odborníka, který od svých 15 let žil jen v zeleném, když ho celou dobu živila armáda a podle vyjádření pana Šedivého nebyl v NATO ve výboru, který činil politická, tedy nejdůležitější rozhodnutí, ale ve výboru, který převáděl rozhodnutí do vojsk, neměl pan býv. generál s civilem nikdy nic společného. A můžeme tedy očekávat, že se bude chovat spíše jako Fialovi ministři.

Nicméně jsme demokracie, lid rozhodl nepříliš šťastně, jako třeba v únoru 48 - a tak nezbývá, než nastávající etapu přežít.

V přežívání má náš národ přebohaté zkušenosti.

Myslím však, že s prezidentem Babišem by se situace mohla zlepšit. To by ovšem musela v druhém kole prezidentských voleb zvítězit jiná část lidu než která zvolila pětikolku.

Jinak nastane doba přežívání, v níž někteří mohou mít i hlad...

Občan Zapletal