„Češi nemají zájem o hůře placená pracovní místa. Zaměstnavatelé by je rádi obsazovali cizinci z východní Evropy, kteří s námi sdílí podobné hodnoty a kulturu. Nicméně jim v tom brání přílišná byrokracie, která snižuje efektivitu českého trhu práce,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Na Úřadu práce ČR bylo ke konci ledna letošního roku registrováno 230 022 uchazečů o zaměstnání. O rok dříve bylo registrováno o 15 035 uchazečů o zaměstnání více. Proti předchozímu měsíci došlo k růstu počtu nezaměstnaných o 14 490 lidí. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl na úroveň 3,1 procenta. Celkem bylo evidováno 112 177 žen bez práce, což činilo 48,8 procenta ze všech uchazečů o zaměstnání. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 93 247 osob.

Na trhu práce zůstává k dispozici vysoký počet volných pracovních míst. Ke konci ledna letošního roku jich bylo evidováno 341 391. Ve stejném období před rokem to bylo o 9 938 volných pracovních míst méně. Proti předchozímu měsíci došlo k růstu počtu volných pracovních míst o 434. Zaměstnavatelé stále navyšují mzdy, nicméně tempo růstu mezd začíná zpomalovat. Někteří zaměstnavatelé reagují na rostoucí cenu práce zvýšenou poptávkou po pracovnících ze zahraničí. Narážejí však na byrokratické překážky, které brání obsazování volných pracovních míst, o které Češi nemají zájem.

Českou republiku lze hodnotit jako zemi s velmi nízkou nezaměstnaností. To je vzhledem k vysokému daňovému a odvodovému zatížení práce velice výhodné pro příjmovou stranu veřejných rozpočtů. Díky nízké nezaměstnanosti též klesají výdaje na některé typy sociálních dávek. Současná situace na trhu práce vyhovuje zaměstnancům, kteří snadněji nachází odpovídající uplatnění. Nízká nezaměstnanost však kvůli růstu mzdových nákladů dělá vrásky na čele zaměstnavatelům. Firmy jsou nuceny k investicím do automatizace a robotizace výroby.