Mezinárodní agentura pro energii (IEA) publikovala nová data. Ta dokládají, že se v loňském roce zastavila celková produkce emisí oxidu uhličitého související s produkcí energie na úrovni 33 miliard tun. K tomuto výsledku přispělo více faktorů. Patří mezi ně investice v energetice ve vyspělých zemích. Rovněž k tomuto výsledku napomohl nižší hospodářský růst v Číně a příznivé počasí.

Vyspělé ekonomiky v posledních letech masivně investovaly do přechodu z konvenčních na obnovitelné zdroje energie. V rámci konvenčních zdrojů byl patrný posun od uhlí směrem k zemnímu plynu. Díky těmto investicím došlo v loňském roce ke snížení emisí v Evropské unii o 160 milionů tun oxidu uhličitého. Spojené státy zaznamenaly pokles emisí o zhruba 140 milionů tun. Pozadu nezůstalo ani Japonsko, kde došlo k poklesu emisí o 45 milionů tun oxidu uhličitého.

Emise v energetice se ve vyspělých zemích vrátily na úroveň z konce osmdesátých let minulého století, kdy byla spotřeba elektřiny zhruba o třetinu nižší než dnes. Ve zbytku světa však emise vzrostly o téměř 400 milionů tun. Téměř čtyři pětiny růstu emisí pocházelo ze zemí v Asii.

„Investice do změny energetického mixu ve vyspělých zemích světa sebou přináší astronomické náklady, které se dříve či později projeví ve vyšších cenách energií nebo ve vyšším zdanění občanů a firem,“ říká Křeček.

Čínské emise oxidu uhličitého rostly pomalejším tempem než v předchozích letech. To bylo způsobeno snížením ekonomického růstu na nejnižší úroveň za 29 let. Podobný efekt byl zaznamenán i v dalších zemích, kde došlo ke snížení růstu hospodářství. V Indii poprvé od roku 1973 klesla výroba elektřiny z uhlí. To však bylo kompenzováno vyššími emisemi v dopravě.

Nezanedbatelný efekt na produkci emisí v energetice mělo v loňském roce počasí. V mnoha zemích světa ho lze hodnotit jako příznivé, protože vedlo ke zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů. Příznivé počasí mělo rovněž vliv na snížení spotřeby energie na vytápění a chlazení.