Na příjmové straně státního rozpočtu si můžeme všimnout meziročního růstu o 28,7 miliardy korun, což je výrazně méně než na výdajové straně, kde došlo k růstu o 59,2 miliardy korun. Struktura státního rozpočtu se kvůli vysokému růstu výdajů na sociální dávky, kam se započítávají i důchody, může ukázat jako problematická. Zatímco značná část výdajů je ze zákona povinná a nelze ji snadno měnit, příjmy státního rozpočtu jsou do značné míry závislé na ekonomickém růstu, který začíná zpomalovat své tempo.

„Státní rozpočet zatěžují rostoucí výdaje na sociální dávky a platy státních zaměstnanců. To v kombinaci s chybějícími příjmy z Evropské unie poslalo státní rozpočet do hlubokého schodku. V případě, že se hospodaření ve zbývající části roku nezlepší, měla by vláda zvážit, zda je vhodné pokračovat v rychlém tempu zvyšování důchodů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Na výdajové straně státního rozpočtu je patrný nárůst investic. V letošním roce se za čtyři měsíce proinvestovalo 26,4 miliardy korun, což je o 8,6 miliardy korun více než ve stejném období před rokem. Na platy státních zaměstnanců se prozatím vydalo 33,9 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 8,7 procenta.