Svazáci všech zemí spojte se v mainstreamu...

Ideologická masírka předmětů jako Dějiny MDH a KSČ ovšem také probíhala, ale ani kovaní marxisté nikdy nezpochybňovali třeba demarkační čáru mezi spojeneckými armádami, co protínala západní výspu naší republiky.

Oslavy plzeňského typu se nekonaly tak intenzivně jako dnes, ale o hroby amerických i dalších vojáků se pečovalo po celém území republiky, pietní akty probíhaly důstojně i za účasti veřejnosti také na Moravě u hrobů amerických letců sestřelených v roce 1945, pochopitelně že za účasti oficiálního vojenského atašé tehdejší Americké ambasády.

Svazácké bojůvky rudých mozečků ani ve snu nenapadlo vyzbrojit se transparenty s pitomoučkými hesly bez jakékoli historické relevance a pokřikovat při pietním aktu na vzpomínající účastníky, či skandovat hesla typu“ „Americký kapitál – sponzor hitlerovských armád!“. (A že v zrovna v tomto případě by při troše zlé vůle souvislosti dohledány mohly být.) A jak by to těm největším současným rusobijcům mainstreamu slušelo. Třeba bývalým svazákům typu redaktorů Leschtiny nebo Šabaty kteří před více než třiceti lety s dojetím popisovali ideologické výjezdy komisaříků SSM do SSSR. Dnes titíž soudruzi v jiném ideologickém mundůru drtí klávesnice svých noťasů opačným směrem, jaképak štráchy! Koho chleba jíš, toho píseň zpívej! Za vším hledej Putina! Vždy připraven!!!

Je pitomost v Angličtině větší, nebo menší než vČeštině?

A protože dnes už jsme kdesi dále, budujeme prý demokracii a vracíme se do Evropy, oslavy konce II. Světové Války probíhají podstatně jinak.

Podivíni nejrůznějších fází rozvíjejících se psychopatíí se sdružují do ad hoc aktivistických bojůvek, přicházejí chránění policejními kordóny tu vypískávat hymnu České republiky na řádně ohlášenou demonstraci na Václavském náměstí, ondy zase odreagovat své osobní komplexy při pietním aktu na počest padlých hrdinů Rudé armády na Olšanské hřbitovy.

Jako ve středu 6. května, kdy zapomínající politické reprezentaci a píšícím či mluvícím trubadůrům „demokracie“ přijeli tiše připomenout členové ruského (spíše už mezinárodního) klubu Noční vlci skutečnost, že jen  díky práchnivějícím kostem jejich dědů mohou nenávistní blázni (byť jen v ubohém množství pár nemocných jedinců) narušovat vzpomínku na hrdiny. A jak politici, tak vděční i nevděční zde mohou stále děkovat i lát českou řečí.

Dokonce i choří komici, co rozvinuli transparent v angičtině o tom, že Hitler a Stalin zahájili II. Světovou Válku. Svatá prostoto! „Demokratům“ zřejmě uniklo, že bez vyhlášení války to bylo Německo, jehož vojska vtrhla do SSSR, když před tím si dala jako předkrm jednu evropskou „mocnost“ za druhou. Uniklo jim i to – Svatá inkluzivní prostoto! - , že na japonském trůně neseděl ani Hitler ani Stalin a nevyhlášený útok na Pearl Harbor přitom způsobil, že USA konečně vstoupily do konfliktu, jenž se teprve pak stal světovým.

Aktivisté grupičky Kaputin se necítili ani trochu trapně, když pod profesionálně dokonalým anglickým  transparentem ostouzeli Rusko česky, motorkáři z Nočních vlků je moudře ignorovali, maximálně se jejich truchlivé hysterii s vlídnou účastí pousmáli. Proto nepřijeli. Mainstreamem vykreslení hrdlořezové přijeli uctít bojovníky proti fašismu, z jejich motorek vlály vlajky ruské, slovenské, české, polské, ale i italské, kazašské nebo německé.

Blouzniví kaputinčíci marně prahli po nějakém tom ústrku, výměny názorů se prakticky nekonaly, jejich hanebné narušení pietního aktu bylo přejito téměř bez povšimnutí, pouze jeden z českých účastníků se pokusil přimět ubožáky ke stažení kreténské noticky aspoň při probíhající vzpomínce přímo u památníku rudoarmějců.

Policie mu v tom zabránila a asi to neměl dělat. „Manifetantů“ si totiž nikdo nevšímal, nemocné oddělovali od občanů trpělivě jak policisté, tak i organizátoři. Díky za to.

Díky Vlci. Všech národností, všech motorek, jedoucí za všechny lidi!

Ono totiž není jednoduché každý rok důstojně zajistit průjezd Nočních vlků při jejich vzpomínkové cestě. A bez mezinárodní, přitom zhusta spontánní pomoci kamarádů z Polska, Slovenska, České republiky, Srbska, Rakouska i Německa by to bylo složité. Bez organizačního úsilí Českého svazu bojovníků za svobodu (hlavně oblastní organizace Beskydsko v čele s neúnavnou Bronislavou Brixovou Matuškovou) by to bylo téměř neprůchodné i u nás. I za to díky.

A díky i několika jednotlivým politikům, co jim slouží historická paměť jako Jaroslav Foldyna nebo Robert Vašíček, že byli vidět. A z mainstreamu díky Jaroslavu Soukupovi, jenž pozval Noční vlky do studia, a docela neideologicky je pomohl oddémonizovat...

Nakonec vlastně vše proběhlo tak jak mělo a linie historické paměti zůstává zachována.

Dnes při chystaném velkém Drang nach Osten za účasti východoevropského kanonenfutru (nedělejme si iluze, za víc našim pánům z Bruselu nestojíme) je dobře, že Noční vlci jezdí. My totiž v Evropě jsme, nemáme se kam vracet, stejně jako Rusové. Ale vyhnat nás z Evropy – to jistě, takoví by se našli, stačí si poslechnou pár vět turistů ze Západu, když si trochu více cucnou českého piva.

A mimochodem – nadpis článku jsem nevymýšlel. Pamatuji si to prostě ze školy a taky byl napsán na jednom z doprovodných vozidel, mohl jsem si jej tak osvěžit na Olšanských hřbitovech. Je krásné, když hrdý národ koná pietu za své padlé bez ohledu na formální oficiality až tehdy, kdy je doopravdy dobojováno. Je dojemné, že tento den vzpomíná i když místo konce Velké Vlastenecké Války je mimo území Ruska. Je smutné, že my jsme schopní takvého zaprodání, kdy si už ti naši padlí po 8. květnu vlastně už jaksi nezaslouží vzpomínek...

Ať si slaví konec WW II. každá země po svém, třeba osmého. Ale VVV skončila Devátého a bylo to u nás.