Letošní, politicky korektní „postbílé“ předávání cen za „nejlepší filmy“ podle Hollywoodu -- v herecké kategorii vůbec poprvé -- vzpomnělo na muslima. Americký černošský herec a raper Mahershalalhashbaz „Mahershala“ Ali dostal cenu za vedlejší roli v černé gay story Moonlight. Na islám přestoupil před sedmnácti lety, ale vybral si ahmadijskou sektu, která vznikla v 19. století v Paňdžábu, je nejrozšířenější v Pákistánu a většinový islám je má za odpadlíky. Takže jestli to chtěl někdo „nandat“ Trumpovi a ukázat „lásku k islámu“ v době zákazu vstupu obyvatel sedmi muslimských zemí, minul stodolu -- muslimský svět totiž nad Hollywoodem vůbec, ale vůbec nejásá.

Liberální „hollywoodští“ si o moc lépe nevedli ani ve chvíli, když cenu za nejlepší krátký dokument angažovaně (a vlastně bez překvapení) udělili filmu The White Helmets, což je „záchranářská“ organizace, která působí výhradně na džihádem – konkrétně Al Kajdou a jejími spojenci -- ovládaných územích Sýrie a ve svých píárových výstupech ukazuje výhradně brutalitu syrského režimu. Tvůrci filmu se však na předávání cen nedostavili, a to bez ohledu na fakt, že získali americká víza i v době, kdy platí zneplatněný Trumpův zákaz vstupu občanů sedmi muslimských zemí, včetně Sýrie, na území USA.

Podle České televize se lídr Bílých přileb Raíd Sáleh cesty rovnou vzdal, protože si ho prý žádá naléhavost situace v Sýrii, kameramanovi a mluvčímu Bílých přileb Chálidu Chatíbovi pak – rovněž podle ČT – syrská vláda pozastavila platnost jeho pasu. Americká Fox News nebo The Hill vše popisují ale poněkud jinak: Chatíbovi byl vstup do USA zakázán, protože ministerstvo pro vnitřní bezpečnost o něm získalo „hanlivé informace“. Pod tímto vágním pojmem si lze představit cokoli, od skutečně vadného pasu až po vazby na teroristy. Právě Riádu Sálehovi, který už se tentokrát do USA ani nechystal, byl totiž loni v dubnu – tedy ještě za Obamovy administrativy – zakázán vstup na americké území. Tehdy oficiálně padl stejný vágní argument, přičemž mluvčí ministerstva zahraničí Mark Toner tehdy po chvíli mlžení přece jen přiznal, že důvodem byly Sálehovy „vazby na extremisty“. V září 2016 nicméně tehdejší ministr zahraničí John Kerry, hlasitý obhájce „umírněné“ Al Kajdy v Sýrii, navzdory námitkám ministerstva pro vnitřní bezpečnost už Raída Sáleha do USA dovezl… Sám Chálid Chatíb nyní už si vzal příklad ze svého šéfa a ve snaze nevyvolávat spory se západními sponzory, natožpak s Trumpovou administrativou, svou absenci na Oscarech pro jistotu rovněž vysvětlil „vytížením“ v Sýrii.

Není bez zajímavosti, že Threshold Foundation, která dokument o Bílých přilbách spolufinancovala, už loni v říjnu vydala prohlášení, v němž „odmítá militaristické postupy“ Bílých přileb: „V mezidobí jsme zjistili, že subjekt snímku (organizace Bílé přilby) a další zapojení do tohoto filmu obhajují strategie, které mohou vyústit v zásah mezinárodních vojenských sil a v eskalaci násilí.“

Jak už jsem uváděla na počátku loňského roku, pro bližší pochopení Bílých přileb je třeba připomenout americkou PR firmu Purpose Inc, jíž šéfuje Jeremy Heimans, spoluzakladatel sorosovského Avaaz. Purpose je oblíbená mezi nejvyššími finančními kruhy a své marketingové služby zajišťuje třebas pro Google, Audi, nadaci rodiny Gatesů a na svém webu mimo jiné konstatuje, že „buduje a urychluje hnutí s cílem řešit největší světové problémy“. Za tímto účelem Purpose na jaře 2014 „zbudovala“ organizaci zvanou The Syria Campaign, která si dala za cíl připomínat světu osud Sýrie a vždy přitom jaksi končit výzvami k západní vojenské intervenci do Sýrie a k vyhlášení bezletové zóny nad Sýrií, tedy k opakování libyjského modelu. Prvotní finanční injekci pro The Syrian Campaign poskytl britský ropný miliardář syrského původu Ayman Asfari a prvním úkolem „Kampaně“ byla snaha vytlačit ze západního mediálního prostoru jakékoli zmínky o syrských prezidentských volbách v létě 2014, přičemž se třeba i Facebook stal terčem nátlaku, aby zrušil reklamu nebo informace o syrských volbách, které Západ – narozdíl od milionů Syřanů -- jedním šmahem odmítl.

Posléze The Syrian Campaign vymyslela i Bílé přilby, které se sice nominálně tváří jako oddíly záchranářů, ale jsou především nástrojem propagandy. Bez ohledu na oficiální název tato „Syrská civilní obrana“ nevznikla v Sýrii, ale v USA a Británii, a Sýrii ani neslouží. Jak konstatuje Rick Sterling ve skvělé analýze „Vysoce vyspělí manipulátoři“, organizátoři zaplatili několika lidem z oblastí ovládaných rebely a džihádem, aby v Turecku podstoupili základní záchranářský výcvik, a to pod vedením bývalého britského vojáka a dnes majitele soukromé žoldnéřské agentury sídlící v Dubaji. „Absolventi výcviku tvrdí, že jsou nestranní, ale působí jen v rebely ovládaných oblastech Idlíbu a Aleppa,“ shrnuje Sterling. „Tvrzení o jejich počtech se značně rozcházejí, stejně jako tvrzení o počtech lidí, které měli zachránit. Čísla budou podle všeho značně nadsazená, tím spíš, že v rebely ovládaných oblastech zůstalo jen málo civilistů. Bílé přilby pracují především se skupinou Fronta al Nusrá, která v Sýrii zastupuje Al Kajdu. Video o nedávném údajném chemickém útoku chlórem začíná logem Bílých přileb, po němž následuje logo Nusry. Ve skutečnosti jsou tak Bílé přilby ze všeho nejvíc malým záchranářským týmem Al Kajdy.“ Primárním cílem Bílých přileb je ale protiasadovská propaganda: jsou aktivní na sociálních sítích, Washington Post otiskl úvodník z pera jejich vůdce a spojit se s nimi lze přes email The Syria Campaign.   

Zatímco tedy Česká televize připomíná neúspěšnou kandidaturu Bílých přileb na Nobelovu cenu za mír, podle mnoha jiných názorů je to jen nástroj „vyrobený“ k šíření dezinformací a unifikovaných srdcervoucích záběrů a následně i ke „změně režimu“ v Sýrii, o což USA (podle nově odtajněných dokumentů) usilují už od roku 1986.

V současném světě plném fake news, které rozmlžují realitu, tak Hollywood jen o „fous“ unikl tomu, aby na své rudé koberce pozval blízké spolupracovníky Al Kajdy, nemluvě už o oné neúspěšné mírové nobelovce. Udělení Oscara Bílým přilbám a současný zákaz vstupu jejich lídrů do USA pak jen názorně dokládá rozpolcenost současného amerického establishmentu. Nicméně, Trumpova administrativa i americké bezpečnostní složky sice mohou syrské spolupracovníky Al Kajdy vnímat coby hrozbu, nadále plně podporují saúdskou agresi proti hladomorem sužovanému Jemenu, v níž Saúdové s Al Kajdou pro změnu „spolupracují“...

Tož tak nějak.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami