Tereza Spencerová: Voda, plyn, elektřina - Další fáze války v Sýrii

13.01.2017 20:17 | Zprávy

Je náhoda, že Al Kajda, Daeš i USA útočí v posledních týdnech v Sýrii na stejnou kategorii cílů?

Tereza Spencerová: Voda, plyn, elektřina - Další fáze války v Sýrii
Foto: Archiv vydavatele
Popisek: Hořící kamion

Po osvobození východního Aleppa, které namísto „slibovaných“ 250 tisíc „umírněných“ rebelů a civilistů nabídlo pohled na tvrdý Kandahár uprostřed Sýrie, je očividně třeba změnit píár. Třeba New York Times zkouší tvrzení, že za válku a všechny ty tragédie s ní spojené může Bašár Asad tím, že neodstoupil, když k tomu byl vyzván. Nebýt zničeného Iráku po Saddámovi a zničené Libye po Kaddáfím, mohlo by to být slovo do pranice.

Než tedy někdo přijde se „spinem“, který vydrží alespoň minutu přemýšlení, je tu realita. A v ní je osvobození Aleppa trestáno tím, že jsou miliony civilistů zbavovány dostupu k základním potřebám, jako je pitná voda, plyn nebo elektřina. Nejprve o vánočních svátcích džihádisté otrávili vodní zdroje pro asi šest milionů obyvatel Damašku mazutem a ještě před koncem roku byly narušeny také dodávky plynu pro Damašek.  

Pitná voda pro Damašek proudí z Vádí Barada, horského údolí asi patnáct kilometrů západně od hlavního města, které před válkou bývalo oblíbenou rekreační destinací. Od roku 2012 byly její zdroje v rukou místních ozbrojenců, přičemž platila nepsaná dohoda, podle níž je voda „nedotknutelná“, což zajišťovala i syrská armáda, která Vádí Barada držela v obklíčení, ale neútočila na něj. Vodní zdroje v této oblasti byly přitom předmětem sporů už od počátku 90. let minulého století, kdy Sýrii postihlo několikaleté rozsáhlé sucho a neustále se rozrůstající Damašek spotřebovával stále více vody na úkor místních rolníků, kteří se při ztrátě obživy museli stěhovat do velkých měst, v jejich případě především právě do Damašku.

Místní ozbrojenci po celé roky války dodržovali dohodu o vodě pro Damašek a po osvobození východního Aleppa byli podle některých zpráv připraveni se domluvit s vládou na příměří, nicméně do oblasti loni loni v létě vstoupila i Al Kajda, postupně ovládla situaci, dohodu s vládou odmítla a na základě rusko-turecko-íránské dohody tak celé Vádí Barada „vyňala“ ze seznamu zón, v nichž se počítalo se zastavením palby. Den po otrávení vody mazutem syrská armáda pohrozila ofenzívou s cílem co nejrychleji ovládnout zdroje pitné vody, protože v Damašku krize vyvolala četná rizika, včetně těch zdravotních, a aktivizovala i černý trh. Opozice obratem obvinila Sýrii a Rusko, že nedodržují příměří. Ačkoli OSN mluví o možném válečném zločinu, následovaly tiskové zprávy aktivistů“ o „sto tisíci civilistech“, kteří mají být v oblasti v obklíčení, i když celý region měl před válkou necelých dvacet tisíc obyvatel. A ve Vádí Barada se po boku Al Kajdy zjevily i Bílé helmy, píároví Západem placení „záchranáři“, kteří se nejvíc „proslavili“ ve východním Aleppu. Podle nich nyní vláda sama bombarduje zařízení na zpracování vody, ačkoli sami kajdisté se s oslavnými gesty nechávali fotit v ruinách, které vypadají na důsledek řízené demolice než bombardování.

Vodu pro asi 70 procent obyvatel Damašku a okolí zajišťují dva prameny, z Vadí Barada a ze sousedního Ajn al Fídžá. Asi 1300 obyvatel Ajn al Fídžá přešlo do vládou ovládaných oblastí, pod pravomoc Červeného kříže, čistička vody i město samé jsou ale dál v rukou džihádu. Po několika protichůdných informacích o uzavření dohody, na jejímž základě mohla vláda začít v údolí opravovat poškozené technické provozy, rebelové jakékoli kompromisy odmítli, a vládní jednotky zahájily proti džihádu v údolí rozsáhlou ofenzívu.

Osvobozením východního Aleppa „padly“ i další „nepsané“ dohody, a tak Daeš současně poškodil vodní zdroje pro Aleppo, zatímco americké ozbrojené síly obsadily vodárnu a vyřadily z provozu další elektrárnu, čímž bez proudu zůstává východosyrský Dejrizor a okolí. Daeš posléze vyhodil do vzduchu také úpravnu plynu v Hajjánu na východě provincie Homs, která byla největší svého druhu v Sýrii a zajišťovala elektřinu a plyn na topení pro celou jižní Sýrii včetně Damašku.

Je náhoda, že Al Kajda, Daeš i USA, které v posledních dnech Obamovy administrativy vnímají porážku v Aleppu jako svou prohru tváří v tvář Rusku, útočí na stejnou kategorii cílů? A je náhoda, že nové americké sankce míří na syrskou vládní armádu a její představitele? A je náhoda, že džihád na jihu Sýrie „zničehonic“ získal nové protiletecké rakety, jimiž může útočit na syrské letectvo?

Klid. To jsou jen řečnické otázky.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Lanz: Uhlíkové blouznění pokračovalo v Baku

12:26 Zdeněk Lanz: Uhlíkové blouznění pokračovalo v Baku

Na webu United Nations – Informační centrum OSN v Praze se dne 11. 11. 2024 objevil článek s názvem …