Mirka Němcová byla volebním leadrem ODS. Pod jejím vedením dosáhla ODS nejhoršího volebního debaklu ve svých dějinách. Nebylo to jen její vinou, dokonce bych tu vinu hledal všude a nalezl bych jí méně u ní, než u jiných „hlav“ ODS. Dodnes vzpomínám, jak jsem byl naštvaný z volební kampaně, jejímž mottem bylo cosi jako „volím pravici“, což si přímo žádalo zlomyslné konstatování „protože mám příjici“, nebo podobné pitomosti. Nebo to, že kdykoliv jsem otevřel web ODS, neviděl jsem paní Němcovou, ale úspěšného kandidáta Martina Kubu. Stejně jako jsem ho viděl během prezidentské kampaně, ve které jsem několikrát musel známým vysvětlovat, že to není pan Kuba, ale Přemysl Sobotka, kdo je kandidátem ODS. Paní Němcová dělala co mohla a co jí ODS dovolila.

Vadí mi jiná věc. Asi před týdnem jsem zde napsal, co bych chtěl slyšet od potenciálního kandidáta na první post v ODS. Chtěl bych tři věci:

Za prvé, chtěl bych slyšet, v čem vidí příčiny dlouhodobé ztráty důvěry voličů. ODS je ztrácí ve velkém a ztratila jich od roku 2006 asi jeden a půl milionu. Za druhé, chtěl bych vědět, co s tím chce jako budoucí předseda strany dělat. Jak ten trend otočit – a nezbývá už těch voličů moc na nějaké divoké a nerealistické experimenty – s důvěrou voličů solidní strana neexperimentuje nikdy a už vůbec ne v situaci, v jaké je ODS dnes. A za třetí to, co ODS už dlouho postrádá, vizi. Jakou ODS chce nový předseda odevzdat svým následníkům a členům a voličům strany.