Nemá příliš velký význam vyvozovat závěry z výše procenta počtu mrtvých na Covid-19 z počtu jím nakažených v různých zemích, protože počet nakažených je závislý na počtu provedených testů. Testuje-li stát hodně, je smrtnost na coronavirus nižší a vice versa.

22. března byla dokončena vědecká zpráva pro německé spolkové ministerstvo vnitra s různými scénáři, jak by se v Německu mohla šířit vlna koronavirové nákazy. Pokud stát zakáže jen shromažďování většího počtu osob například při kulturních událostech, sportovních utkání atd. a současně omezí cestovní aktivity, tak dojde k nakažení asi 70 % německé populace (58 milionů lidí). Odhadem na 80 % potřebných pacientů by se přitom nedostala intenzivní nemocniční péče s dýchacími přístroji, které by jim pomáhaly dýchat. Počet obětí v Německu podle tohoto scénáře by činil přes jeden milion lidí.

Druhý, tentokrát schůdný scénář spočívá ve zvýšení testovacích kapacit, což se dá reálně docílit jedině zřízením mobilních testovacích stanic. Začít s 100 000 testovanými osobami denně a přejít během týdnů na 200 000 testovaných denně. Německo dosud stíhá otestovat týdně 600 000 osob, tj. kolem 86 000 osob denně. Na nakažené pak uvalit karanténu a tu kontrolovat sledováním jejich pohybu. Shromažďováním dat providerů mobilních telefonů a sledováním jejich polohy byl pověřen pouze Robert-Koch-Institut v Berlíně zabývající se šířením chorob. (V západní Evropě bylo již před lety uzákoněno i při koupi prepaid karet, že nabyvatel musí prokazovat svou totožnost, kterou prodejce musí oznámit providerovi.) Podle tohoto scénáře by se v Německu nakazil zhruba milion lidí, ale zemřelo by jen 12 000 lidí. „Přísný postup by musel být zachován po dobu dvou měsíců“, píše se ve zprávě. Protože se neví, jaká silná bude imunita po prodělání nákazy, doporučuje se pak následně opatrnost.

Přepočteme-li čísla na počet obyvatel ČR, tak by podle prvního scénáře bylo obětí v Česku přes 129 000, podle druhého 1548. Není třeba dlouho přemýšlet, aby si člověk uvědomil, že všechna opatření české vlády stačí tak k uskutečnění scénáře hodně podobného prvnímu, protože povinnost používání roušek na veřejnosti, zavedená pro všechny, v podstatě ochranu před nákazou nepřináší. V přechodu ke druhému scénáři brání naprostá neschopnost českého státu zajistit testování v dostatečném objemu. Nutný denní počet 25 800 testovaných osob vztažený na ČR a aplikovaný po dobu několika týdnů, když dodnes bylo v celé ČR od počátku testováno celkem 34 000 osob, je zcela iluzorní zejména organizačně. Není také známo, zda stát tolik testovacích sad vůbec má. Posouzení přiměřenosti jednání české vlády ponechávám na čtenářích.