Chtělo by se zatleskat, kdyby tu nebylo ono pověstné kdyby. Panely na jednu budovu mají stát jeden a půl milionu korun. Co to je za nesmysl? Jeden kvalitní německý stotřiwatový panel stojí na trhu kolem 2200 korun a ve velkém ještě méně. Když odložím vykalkulovaných přehnaných stotisíc na instalaci, tak mi vychází, že na jednu střechu - tj. na její jižní polovinu - přes 630 panelů.
Navíc při takovém množství už nedosáhnete na tzv. zelený bonus, který je pouze do 30 kilowat. Já vím, ve skutečnosti tam tak velké střechy nemají a těch panelů bude míň.
A taky samozřejmě vím, že ve skutečnosti to je jen malá regionální zlodějnička oproti těm celostátním anebo jen malá obecní blbost oproti jiným megablbostem. Ale sakra - takhle to chodí u nás všude a škodí to nadvakrát.
Zase se rozhazuje ze společné kapsy ve jménu šetření a samozřejmě taková zlodějna zvedá naštvanost a nedůvěru lidí k novým technologiím a ještě naštve lidi když uslyší slovo šetřit.
Šetřit opravdu neznamená vyhazovat nebo krást. A já se ptám, kde stále děláme my voliči chybu. Volíme často blbce nebo zloděje. Není čas na změnu?
Tomio Okamura
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomio Okamura