VÁCLAV DANDA uvažuje nad situací na Ukrajině a netroufá si odhadnout, zda nakonec skončí ve vězení spíš prezident Porošenko či bývalá hrdinka protiputinovské propagandy Savčenková.

Ultimátum bez odpovědi

V Kyjevě se začíná stále hlasitěji šeptat o možnosti svržení prezidenta Petro Porošenka a jeho nohsledů banderovskými skupinami, které zůstaly před měsícem opuštěny uprostřed operace na Donbasu. Dnes jsou využívány jen jako diverzní teroristické síly k blokaci silnic a železnic vedoucích k Doněcké a Luhanské lidové republice.

Blokády, které měly zásadním způsobem hospodářsky poškodit Doněck a Luhansk, se staly naopak možnou příčinou blížícího se energetického kolapsu Kyjeva, který je závislý na dodávkách uhlí pro své elektrárny právě z donbaských dolů. Dalším neočekávaným tahem bylo potom znárodnění všech velkých podniků na území obou vzbouřeneckých republik. Šlo o reakci na trvající blokádu, kterou na počátku února zahájili ukrajinští radikálové.

Znárodnění podniků oznámil prezident Doněcké lidové republiky (DLR) Alexander Zacharčenko s tím, že "pod vnější správu" přešlo 40 podniků včetně všech černouhelných dolů. Zacharčenko dodal, že žádný z ukrajinských majitelů nekontaktoval vládu DLR. Stalo se tak po ultimátu, podle něhož ukrajinské podniky na území Donbasu přejdou pod správu Doněcka.

Kyjev zápolí s energetickým deficitem

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v Moskvě prohlásil, že rozhodnutí povstaleckých úřadů není porušením mírových dohod z Minsku: "Vedení republik mělo sotva jinou možnost, aby zajistilo další fungování tamních podniků, takže z pohledu dodržování minských dohod nevidím žádný problém," řekl minulý týden. Jejich porušením je naopak podle ruského ministra zahraničí blokáda, která brání vývozu donbaského zboží na západ Ukrajiny.

Kvůli nedostatečnému zásobování uhlím stouply na Ukrajině minulý týden ceny elektrické energie pro domácnosti znovu až o 30 procent. Jde už o páté zdražení za poslední dva roky. Ve srovnání s rokem 2015 v zemi podle agentury Unian elektřina zdražila už trojnásobně. Důvodem není jen nedostatek donbaského uhlí. Dramatický růst cen je součástí procesu snižování státních subvencí, jež má přispět ke zmírnění rozpočtového deficitu. Půjčku jím podmínil Mezinárodní měnový fond - a bez dalších astronomických půjček se pučistický režim zhroutí spíše během několika hodin, než dnů či týdnů.

Znárodnění donbaských podniků je ovšem ranou také pro ukrajinské oligarchy, kteří většinu dolů a velkých podniků na Donbasu vlastní. Jeden z nejvlivnějších, který od počátku spolupracoval s popřevratovým Kyjevem, Rinat Achmetov, se míní znárodnění bránit. "Platit daně samozvaným republikám je nepřijatelné. Žádný nátlak nás nepřinutí, abychom právní úpravu podnikání změnili," uvedla jeho podnikatelská skupina v reakci na tento krok.

Putinův danajský dar chce Porošenkovu hlavu

Obě republiky se Kyjevu stále více vzdalují. Dokazuje to i nedávné ruské uznání úředních dokumentů vydávaných v Doněcku a Luhansku, což naznačuje, že se Rusko pomaličku připravuje na postupné uznání jejich samostatnosti. Každému soudnému člověku je již jasné, že pokud bude na Ukrajině vládnout Porošenkova vláda, není žádné cesty, aby jednání o případné mírové koexistenci obou státních útvarů přineslo ukončení občanské války.

Kyjev si samozřejmě dobře uvědomuje, že se svým absurdním postojem a válečnickou rétorikou zůstává stále více osamocen. Bezvýhradně ho podporují už jen "staré obamovské struktury" ve Washingtonu, v Kongresu a Pentagonu, bojující v těchto dnech rozhodující zápas o charakter americké zahraniční politiky. Není divu, že v této složité situaci se stává stále větším problémem také donedávna oslavovaná hrdinka Ukrajiny Nadija Savčenková, kterou Porošenko před rokem triumfálně "vykoupil" z ruského vězení.

Kyjev má z "danajského dárečku" od Putina stále větší bolehlav. Neřízená střela, která byla v Rusku odsouzena za vraždu ruských novinářů a později propuštěna výměnou za ruské vězně, v uplynulých dnech navštívila zajaté ukrajinské vojáky na území domobrany a také banderovské oddíly na demarkační linii. Nabádala je, aby opustily své zamrzlé pozice a místo toho pomohly svrhnout Porošenkův režim.  

Zastřílela si s domobranou

Poslankyně ukrajinské Nejvyšší rady za frakci Blok Petra Porošenka (BPP) Tatiana Ryčkovová označila jednání své poslanecké kolegyně Savčenkové za vlastizrádné a vyzvala k jejímu trestnímu stíhání. Bylo by skutečně pikantní, kdyby kyjevský režim po roce svoji osvobozenou hrdinku sám uvěznil.

Zvláštní hysterii vyvolaly zejména zprávy, že se Savčenková setkala se zajatci v domobranou ovládané Makejevce, kam prošla přes zelenou hranici, a potvrdila, že je s nimi dobře zacházeno a nejsou podrobeni mučení, jak tvrdil ve své propagandě Kyjev. "Podařilo se mi vidět naše zajaté. Chlapci se cítí dobře. Podmínky jsou obvyklé, vězeňské. Přístup k nim je, jak říkají, normální."

Ještě závažnější je zpráva Savčenkové o tom, že na Donbasu neviděla žádná ruská vojska, pouze příslušníky domobrany z řad místních obyvatel, se kterými prý docela dobře vycházela. "Zastřílela jsem si s déenerovci (bojovníky DLR) na cvičných střelbách. Jsou to skvělí kluci. Naprosto se můžeme kamarádit a skvěle koexistovat v rámci jednoho státu," uvedla na tiskovce Savčenková.

Zmizí do Španělska?

A přidala k tomu kritiku současného kyjevského vedení, které označila za zkorumpované a protilidové a vyzvala k jeho svržení. "Lépe by Ukrajinu řídil Putin než Porošenko," prohlásila na závěr tiskové konference. Znovu také zopakovala svoji připravenost usilovat o post prezidentky Ukrajiny.

Jako svůj vzor označila chilského generála Augusto Pinocheta, který se ujal vlády ozbrojeným převratem. "Je zřejmé, že to byl diktátor, ale diktátor-altruista. Po něm to bylo v zemi mnohem lepší, než předtím," prohlásila poslankyně, a dala na vědomí, že je připravena vládnout jeho metodami, které by podle ní mohly znovu navrátit moc lidu.

Není se co divit, že tato slova ještě více znervózněla prezidenta Porošenka, který je v zemi stále méně oblíbený. Podle některých bývalých ukrajinských poslanců již začaly dokonce přípravy na jeho případný odchod ze země, pokud by se situace zhoršila natolik, že by mu hrozilo svržení či uvěznění.

"Dostal jsem informaci od celní služby a bezpečnostní služby (SBU), že v lednu Porošenko poslal do Španělska dvě letadla s penězi a předměty vysoké umělecké hodnoty. Bylo to označeno jako diplomatický náklad," napsal minulý týden bývalý poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny Vladimir Olejnik.

Porošenko musí být vyměněn

"Velvyslanec ve Španělsku je Porošenkův přítel. Jmenoval ho v roce 2006. Jeho hlavní diplomatickou misí je starat se o Porošenkův dům. Pak bude všechny přesvědčovat, že uprchl z Ukrajiny s příručním zavazadlem," tvrdí Olejnik. Faktem je, že podle svědků bylo na kyjevském letišti Žuljani v minulém týdnu v neustálé pohotovosti několik Porošenkových letadel a vrtulníků. Malá vzdušná letka by prý měla pomoci prezidentovi opustit zemi v případě výbuchu lidových nepokojů.

To, že se situace v zemi začíná měnit a se zhoršující se ekonomickou situací může dojít k zásadním společenským změnám velmi rychle, dokumentují i slova někdejší "plynové princezny" Julie Tymošenkové. Ta v minulém týdnu vyzvala k otevřenému převratu a ke svržení Porošenka. Není to nereálné. Stále častější demonstrace proti vládě v hlavním městě mohou snadno zažehnout požár protiporošenkovské revoluce. Americká ambasáda, zdá se, už není to, co bývala.

Demonstrace proti kyjevské vládě v Oděse na konci února

Svědčí o tom i nedávná obří demonstrace v Oděse. Na konci února vyšly tisíce nespokojených lidí do ulic proti vládě - za skandování "Rusko, Rusko!" a "Ať žije Putin" - s ruskými a oděskými prapory nad hlavami. Shromáždění pod názvem "Fašisté neprojdou" by bylo ještě před rokem nejen v Oděse nemyslitelné.

Čím dál většímu množství zainteresovaných je jasné, že ve změněné mezinárodní situaci není Porošenko nejvhodnějším představitelem postmajdanské Ukrajiny. Bez jeho výměny, ať už k ní dojde jakýmkoli způsobem, k pozitivnímu posunu, který si přejí realistické síly v Evropě i ve Washingtonu, nedojde.

Prezident DLR Alexander Zacharčenko minulý týden prohlásil, že Ukrajina pod vedením Porošenka skončí do dvou měsíců.

Je to jen vzbouřencovo zbožné přání, nebo je představitel Doněcka dobře informován?