Tak máme za sebou květnové povodně v Jizerských horách. Nu, z mého pohledu se tedy o povodeň nejednalo, nicméně vody spadlo požehnaně. Meteorologové se tentokrát trefili skoro na chlup. Spádově do Jizery spadlo nejvíce srážek na Černé hoře, za 48 hodin celých 130 l/m2, což už je pořádná porce. A jak se vše projevilo směrem dolů po proudu? Kromě Jizerky, kde byl překročen 3. SPA (třetí stupeň povodňové aktivity), což zde nepůsobí žádné škody, krátce překonala 1. SPA pouze Bílá Desná a Kamenice. Co znamená první stupeň? Jde o bdělost, čili povodňové komise nespí, ale hlídají a jsou připraveny k případnému zásahu. Ke škodám prakticky nedošlo. To je tedy Tanvaldsko.

Jména Ševčík a Senohrábek budí naprostou důvěru

Je ovšem skutečností, že v téže době, jen o několik dlouhých kilometrů na sever, na Frýdlantsku, si voda opět trošku zařádila. Že by tam pršelo o tolik víc? Nikoliv. Jižní stranu chrání vodní díla Josefův Důl a Souš. Můžeme polemizovat o škodlivosti či užitečnosti přehrad v přírodě, nicméně téměř dvacetiletá zkušenost mi napovídá, že jenom díky těmto dvěma přehradám Tanvald a okolní města a obce neutrpěly výraznější škody. Samozřejmě je to i o lidech. Vltavská kaskáda kupříkladu před několika lety selhala na celé čáře. Jenomže když se řekne Ševčík nebo Senohrábek, což jsou hrázní našich vodních děl, mám naprostou jistotu, že manipulace dopadne přesně tak, jak očekávám. Přehrada Josefův Důl zastavila vzestup hladiny dvacet centimetrů pod přepadem. „Pintklich“, jak my Češi tady říkáme. Oba hrázní musejí brát navíc v úvahu kromě povodňové ochrany i to, jak budou přes léto zásobovat aglomerace Liberce a Jablonce pitnou vodou. V loňském roce bylo sucho a muselo se šetřit. Co když stejné sucho přijde i letos? Není tedy možné vypustit půlku přehrady a čekat, že mi doteče. Když totiž nedoteče, dojde k dalekosáhlým důsledkům pro obyvatelstvo.