Náš zvolený, ale ještě neinaugurovaný prezident, v američtině president elect, předvádí mimořádnou nedočkavost. Exemplárním příkladem toho je jeho cesta do Karlovarského kraje. Je však dobře, že se setkal s tím, že ne všichni lidé vidí svět jako pražská bublina. Nevěděl to předtím? (Dnes se budeme míjet v Mnichově u příležitosti velké Security Conference, ale on bude asi v jiných sálech než já.)

Evropský parlament schválil nulové emise z aut (v roce 2035) a zároveň od roku 2025 připravuje zavedení nové emisní normy tzv. Euro 7/VII, která bude znamenat strašlivé zkomplikování automobilismu a výroby aut. Odváží se Česká republika protestovat? Odborníci mají tisíce námitek, ale vláda to neslyší. Co mohou udělat občané? Hlavně by se měli probudit a vzít naši dlouholetou kritiku evropského zeleného šílenství vážně.

Ukrajinská válka už trvá – bez jednoho týdne – rok. Stále jsme svědky její bezhlavé obhajoby. Jakékoli hlasy vybízející k opatrnosti a k mírnění a ukončování války nikdo neposlouchá. Slavná americká Rand Corporation, která je jakýmsi dlouholetým myšlenkovým trustem amerického ministerstva obrany, vydala v lednu dvaatřicetistránkovou zprávu, ve které žádá ukončení války na Ukrajině, jednání o mírové smlouvě s Ruskem a neutrální Ukrajinu. Opakuji, instituce mimořádně kvalitní a určitě nepatřící mezi apriorní odpůrce válek všeho druhu. Říká, že „dlouhá válka není v americkém zájmu a skrývá v sobě obrovské eskalační riziko, které může vést až k nukleární katastrofě.“ Ve švýcarském Die Weltwoche čtu, že v žádném německém významném médiu nebyla tato zpráva zmíněna. Mám strach, že u nás také ne. Zkuste si tuto zprávu najít na internetu.

Rozhořel se boj ne o důchodovou reformu, ten je věčný, ale o připravované letní zvýšení důchodů. Vláda se asi, i když se tomu divím, dívá na čísla státního rozpočtu, a dospěla k názoru, že na zvýšení důchodů podle standardních vzorečků, které nepředpokládaly vysokou inflaci, nemá. Teď vypukne v parlamentu boj, opozice bude samozřejmě proti. To je její úloha, ale měla by bojovat i proti obřímu deficitnímu financování, které se nám dříve či později strašlivě vymstí. Tato karta se však bude špatně hrát. Měla by zaútočit na obrovské plýtvání penězi v celé řadě položek výdajové stránky státního rozpočtu – na zdravotnictví, na školství, na obranu, na množící se počet úředníků, atd. O tom to totiž všechno je.

P. S.: Ve čtvrtek nám média sdělila, že ve své funkci skončil před rokem jmenovaný zmocněnec vlády pro oblast médií a desinformací, neboli hlavní cenzor. Vláda tuto funkci zrušila. Kéž by zrušila i své blouznění na téma desinformací. Bude Tomáš Pojar, který to teď bude mít na starosti, rozumnější než Michal Klíma? Kéž by.

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause