Zopakujme si: k čemu slouží poslanecká imunita? Má chránit poslanecký sbor před zásahy moci výkonné. Jinými slovy jde o klasickou ochranu menšin, aby většinová vládní moc nemohla potlačovat oponentní názory.

Je-li proto parlament požádán o vydání nějakého poslance, nemá se zabývat ničím jiným než úvahou, existuje-li oprávněný předpoklad, že žádost o vydání poslance je motivována snahou vlády ovládnout parlament. Nic víc. Co se děje u nás? Premiér vlády pronesl vlídnou poznámku, že členy vlády nebudou určovat podplukovníci policie. Ministr financí Kalousek pro změnu vytrvale prohlašuje, že jsme svědky bezprecedentního policejního útoku na rozhodovací mechanismy demokratického státu. Policejní odboráři se ohrazují. Policejní prezident neohrazuje. Pozor: na policii neútočí ani stínový premiér, ani stínový ministr financí.

Oba čelní činitelé vlády vlastně prohlašují, že si policie dělá, co chce. A to pod dohledem ministra vnitra, kterého si vybral premiér. To je katastrofická představa, na kterou by oba pánové měli reagovat jedině okamžitou demisí. Vláda, které se policie a státní zastupitelství vymkly zpod kontroly, jest zemi nebezpečná. Jenže u nás policie převrat nedělá, jenom se začala chovat, jak má.

Na absurdní reakci ministrů reaguje absurdně i mandátový a imunitní výbor. Poslanci začali studovat policejní spisy! Oni však nejsou orgány činnými v trestním řízení. Pokud se policie v hodnocení toho, čeho se ministryně Parkanová dopustila, mýlí, ukáže se to během vyšetřování. O tom, že k vyšetřování měla důvody, není pochyb. Podezřelých okolností při nákupu letadel CASA byla přehršel.

Místo toho se začaly množit právní posudky jako houby po dešti. Zvlášť pikantní je posudek Ústavu státu a práva, který ve skutečnosti není posudkem Ústavu, ale pouhým názorem jeho ředitele, JUDr. Bárty. Ten ke svému posudku připojil razítko Ústavu a rázem všichni mluví o posudku Ústavu státu a práva. Proč Akademie věd tuto praxi po léta trpí, nevím, vždyť tím podkopává vlastní prestiž. Bohužel, dr. Bárta se často vyznačoval tím, že svá právní stanoviska tak říkajíc odezíral ze rtů zadavateli. Obhajoval např. neústavní chování prezidenta republiky proti kritice prof. Klokočky. Prostě posudky dr. Bárty je třeba číst s rezervou, nota bene, když je píše, jak sám uvádí, bez znalosti příslušných dokumentů.

Ještě včera jsem komentář končil otázkou, jestli premiér a ministr financí stojí o důvěru veřejnosti ve zbytky jejich protikorupčního programu. Dnešek dal jasnou odpověď: odvoláním ministra Pospíšila škrabošky spadly. Chtějí paralyzovat státní zastupitelství a zastavit vyšetřování korupčních kauz. Bez výměny ministra spravedlnosti to nešlo. Nový ministr se bude muset postarat o to, aby se na Vrchní státní zastupitelství v Praze nedostal nikdo aktivní, ještě lépe navrhnout vládě odvolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Jde zde o frontální útok na pokus ministra Pospíšila uvést justici do chodu. Vzhledem k tomu, že opozice je bezzubá, měly by situaci velmi pečlivě analyzovat odbory. Láme se chleba na mnoho příštích let. 

Publikováno se souhlasem vydavatele.