Obrněná vozidla Pandur jsou v České republice téměř legendární. První várku Pandurů nakoupila česká armáda za předsedy vlády Topolánka za cenu 135 milionů za kousek a ozvěny „kauzy Pandur“, stále ještě rezonují u českých soudů. Je třeba jen připomenout, že Portugalci v té době kupovaly Pandury za cenu 35 milionů za kus.

V nedávné době jsme si Pandury v médiích připomněli, když se jich při cestě ze cvičení pět srazilo (a zřejmě až do teď jsou tato parádní bojová vozidla vyřazena z provozu). Jedna věc je jistá, že řidiči Pandurů nejsou evidentně schopni ani udržovat mezi jednotlivými bojovými vozy bezpečnou vzdálenost, aby se případně alespoň bezpečně dostali na místo, kde by jich náhodou byla potřeba. A dlouhodobé vyřazení těchto bouraných vozů z provozu zase ukazuje, že úroveň jejich praktické využitelnosti je skutečně nulová, protože sebemenší škrábaneček se mění v technický problém, jehož řešení je skutečně na velmi dlouhé lokte...

A nyní se dočítáme o tom, že se nový nákup obrněnců, o kterých všichni víme, že jsou úplně k ničemu, prodraží. Za 20 nových vozů mělo ministerstvo utratit 1,274 miliardy korun, ale nakonec to bude ještě o zhruba 800 milionů korun více, a nové Pandury budou stát celkem 2,069 miliardy korun. Přepočteno na ceny jednotlivých kusů se tedy věc má tak, že jeden obrněnec měl původně stát 64 miliony korun, a nyní bude cena jednoho obrněnce zhruba 103 milionů. I původní cena byla téměř dvojnásobkem toho, za co své obrněnce získali Portugalci. Současná cena se však už dokonce přibližuje oněm 135 milionům, za které Pandury nakupovala Topolánkova vláda.

Armádní rozpočet by měl růst, až se ministerstvo naučí nakupovat

Když tehdy vyšlo najevo, za jak odlišnou cenu nakoupili Pandury od Steyru Portugalci, šermovalo se argumenty o tom, že české Pandury jsou lépe vybavené. Nakonec se však ukázalo, že vozidla pro českou a portugalskou armádu se téměř neliší… Také nyní je nárůst ceny Pandurů vysvětlován tím, že budou kvalitnější, než se původně uvažovalo. Měly by mít lepší balistickou ochranu a lepší technologické a IT systémy uvnitř vozu. Člověk by skoro řekl, že pokud Portugalci nakoupili své Pandury za cenu 35 milionů za kus, mělo by snad na lepší balistickou ochranu a lepší technologické a IT systémy stačit oněch třicet milionů na vůz, které ministerstvo obrany zaplatí oproti Portugalcům navíc, ale ono evidentně ne. A nebylo by překvapením, kdyby se, stejně jako před lety, ukázalo, že podle ceny hůře vybavené Pandury jsou v podstatě nerozlišitelné od podle ceny lépe vybavených Pandurů a různé lepší IT systémy by si díky předraženému nákupu vozidel nemohla dopřát česká armáda, ale pouze konkrétní jedinci s nákupem spojení, a to nikoli v armádě, ale ve svém soukromém životě...

Armádní rozpočet by měl, pokud vůbec, růst až tehdy, když se ministerstvo obrany naučí nakupovat, nikoli vyhazovat peníze daňových poplatníků oknem. Už původní cena Pandurů se blížila skandálu, ale nová, vyšší cena obrněnců je absolutně tragická. Ministr Babiš se svého času, resp. zejména za časů náměstka Wagenknechta, rád chlubil tím, kolik je na ministerstvu financí nakoupeno ještě z Kalouskových dob zbytečných notebooků či tiskáren. Proč nyní mlčí, když ministr obrany nominovaný za jeho stranu nakupuje zbytečná vozidla za zcela nepochopitelné ceny – za které by ministerstvo financí vlastně mohlo koupit notebook ne každému na ministerstvu financí, ale každému jednotlivému občanu ČR…

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele