Pokud jde o to, kdo by měl volit prezidenta, jsou podle CVVM tři čtvrtiny občanů přesvědčeny o tom, že všichni občané. Tak odpovědělo 74 % dotázaných a je tak zcela evidentní, že přímá volba prezidenta je pro české občany nadále nejpřijatelnější možností výběru prezidenta. Oproti výzkumu z ledna 2015 vzrostl počet těch, kteří se domnívají, že prezident by měl být volen přímou volbou, o 10 %. Deset procent dotázaných je přesvědčeno, že prezidenta by měl volit parlament a 8 % dotázaných by bylo nejspokojenější, kdyby prezidenta vybíralo shromáždění volitelů.

CVVM se občanů dotazovalo také na to, jakým otázkám se má prezident republiky věnovat. Že by se měl věnovat i řešení konkrétních otázek se domnívá 33 % občanů (o dvě procenta méně než v roce 2015 a o 11 % méně než v roce 2011, kdy byli lidé nejvíce v historii tohoto šetření přesvědčeni, že prezident se má věnovat i konkrétním otázkám. Že by se měl prezident věnovat konkrétním otázkám jen ve výjimečných případech si myslí 41 % dotázaných (stejně jako v průzkumu z roku 2015) a že by se prezident měl věnovat obecnějším otázkám morálky a podobně, se domnívá 18 % občanů.

Většina českých občanů se domnívá, že by prezident měl v určité míře zasahovat do činnosti vlády. Tak se vyjádřilo 59 % občanů. 22 % dotázaných odpovědělo, že by prezident do činnosti vlády vůbec zasahovat neměl a 13 % dotázaných se naopak domnívá, že by měl činnost vlády řídit. 63 % dotázaných se domnívá, že prezident by měl ministry jmenovat na doporučení premiéra, 13 % dotázaných se domnívá, že by měl mít pravomoc jmenovat ministry podle vlastního uvážení si myslí 12 % respondentů.

M. Zeman není tak kontroverzní , jak se může zdát

Pokud jde o postavení prezidenta v zahraniční politice, je 60 % dotázaných toho názoru, že se prezident může angažovat ve směru udávaném vládou a ministerstvem zahraničí, 19 % je toho názoru, že by měl prezident aktivně vystupovat nezávisle na vládě, 8 % dotázaných by bylo nejraději, kdyby prezident řídil zahraniční politiku státu, a 6 % dotázaných se domnívá, že by se prezident v zahraniční politice angažovat nechtěl.

Podle tohoto průzkumu se zdá, že až na otázku volby prezidenta, jejíž vývoj souvisí se zavedením přímé volby prezidenta v srpnu 2012, se postoje občanů k prezidentskému úřadu v čase příliš dynamicky nemění. Zdá se tedy, že M. Zeman není tak kontroverzní osobou, jak se může podle mnohých médií a vyjádření politiků zdát. Lidé ho zřejmě nevnímají ani tak kladně, ani záporně, aby se to projevovalo ve změně pohledu českých občanů na to, jak má prezident jednat. Velmi diskutované v médiích je například konání M. Zemana ve věcech zahraniční politiky. Názory občanů se však na to, jaké postavení má prezident republiky v české zahraniční politice mít, nejméně od roku 2002 příliš nemění, a zůstávají stále podobné počty občanů, kteří za nejlepší považují to, aby se prezident angažoval pouze ve směru udávaném vládou a ministerstvem zahraničí, tak podobná procenta těch, kteří se domnívají, že má vystupovat nezávisle, i těch, co se domnívají, že má zahraniční politiku statu řídit, a konečně i těch, kteří se domnívají, že by se angažovat neměl.

Tento průzkum by mohl ukazovat stranám, které se snaží svůj marketingový úspěch do značné míry postavit na kritice prezidenta Zemana (zejména TOP 09, ODS, ale patrné je to i u Zelených) že se nevydávají úplně dobrou cestou, protože M. Zeman zkrátka nevyvolává tak silnou kontroverzi, aby jeho kritika měnila pohled občanů na to, jaké možnosti má mít prezident – a tedy aby je to nutilo jít k volbám „volit proti Zemanovi“…

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele