Vít Klíma: Budoucnost evropských židů

27.01.2015 15:43 | Zprávy

Díl I.: rozdělení Židů podle jejich vztahu k náboženství a „návod" k pochopení naší mentality.

Vít Klíma: Budoucnost evropských židů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Průčelí synagogy

I. Vztah k judaismu

Židovskou komunitu lze podle náboženských kritérií rozdělit do tří hlavních skupin:

1. konzervativní (ortodoxní), kteří věří, že Tóra (Starý zákon) je darem od Hospodina a jako hlas Boží ji musíme ctít a řídit své životy dodržováním všech jejích přikázání a pravidel,

2. reformní (liberální), k němuž se hlásí ti, kteří věří, že Tóra není Božím darem, ale dílo lidských rukou. Současná podoba Tóry, jak tvrdí historici, vznikla někdy okolo roku 800 před naším letopočtem a zcela jistě byla psána „na míru" tehdejších podmínek. Jen pro ilustraci: laskavý čtenář ví, že v ortodoxní kuchyni musí být od sebe odděleny mléčná a masitá. Toto opatření mělo v tehdejších podmínkách svoji logiku, protože první, co se při pouštních (tropických) teplotách „kazilo", byla právě krev v mase, mléko a mléčné výrobky. Jejich promísení mohlo mít za následek i konzumentovu smrt. V současnosti, kdy máme mrazničky a ledničky je toto oddělení - podle reformních Židů - zhola zbytečné. Jinými slovy reformní Židé dodržují jen a pouze ta přikázání, která mají i v současné době smysl a dobovou racionalitu,

3. ateisté, jejichž počet se významně rozšířil po holocaustu, kde ve vyhlazovacích táborech našli smrt i zcela nevinní kojenci. Žel, Hospodin svůj lid před holocaustem nijak neochránil a řada lidí v něj přestalo věřit. Do této kategorie spadám i já. Právě proto, že jsem členem jen jedné komunity, neosobuji si právo hovořit za všechny. Moje představa o budoucnosti může být naprosto odlišná, např. od představy ortodoxních židů.

II. Pochopení židovské mentality

Platí-li, že pravlast židů leží na Středním východě, jsou původem (polo)pouštní národ. (Polo)poušť dokázala uživit vždy jen určitý počet obyvatelstva. V momentě, kdy se místní populace – dámy prominou – „přemnožila", začala válka, jež zase počet obyvatel snížila. Podstatou každé pouštní války byl „boj o zdroje" nutné k přežití národa (v tehdejším podání o půdu, vodu a zvířectvo). Právě tento (polo)pouštní „gen" dodnes dominantně určuje židovskou mentalitu, kdy vytvářet dostatečné zdroje k přežití se stalo jejím hlavním motorem. V praxi to znamená:

1. tvrdě pracovat se zaměřením na co nejvyšší výkon,
2. dosáhnout maximálně možného vzdělání a být na špici vědy a techniky, jako hlavní konkurenční výhody,
3. soudržnost a spolupráce v rámci naší komunity,
4. oboustranně výhodná spolupráce s místním obyvatelstvem.

Připomínám v této souvislosti, že v Evropě existují země, jako je Španělsko, které si uvědomilo hodnotu a přínos „svých" židů, které ve středověku ze svého území vyhnaly a dnes jejich potomky lákají zpět s tím, že okamžitě dostanou španělské občanství. Co vím ze své poslední cesty do Španělska, ochotu přestěhovat se zpět projevilo řádově 150 000 židovských potomků. O zavedení obdobného opatření uvažuje i Portugalsko. Důvod je jednoduchý, od příchodu židů si slibují vyšší konkurenceschopnost a zbohatnutí země. Konečně i bohaté Německo dává „svým" židovským potomkům bez problémů svoje občanství.

III. Závěrečné shrnutí – čeká nás nový exodus?

Zhorší-li se pro evropské židy bezpečnostní situace ve více zemích, obdobně jako se tomu stalo ve Francii, nelze vyloučit možnost nového exodu. Konzervativní Židé s největší pravděpodobností odejdou do Izraele, kam je bude následovat i část reformních Židů. Očekávám dále (s jistotou netvrdím!), že většina reformních a ateistických židů zůstane v Evropě a začne si zde hledat nový domov. Laskavé čtenáře mohu uklidnit, že v Evropě nebudeme „zakládat" žádnou novou „Zemi zaslíbenou", ale spíše rozšiřovat stávající „Zaslíbená města a obce", jakými jsou například Berlín a Vídeň s již existující silnou židovskou populací. Jak už jsem výše uvedl, v Evropě existují státy, jako je Španělsko a Německo které lákají potomky „svých" židů zpět do země. Zkrátka a dobře, v Evropě dnes existuje mnoho měst a obcí, která nám mohou mentálně vyhovovat (a my jim) a jimž my - na oplátku - můžeme pomoci v jejich rozkvětu. O budoucnost židů v Evropě žádný strach nemám.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: literarky.parlamentnilisty.cz

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Proč jste si vybral za terč zrovna Feriho?

Já ho nehájím, dostal, co si zasloužil, ale ukažte mi stranu, která ve svých řadách neměla někoho, kdo byl čelil trestnímu stíhání nebo nebyl odsouzen? Je to přeci i případ ANO, kde dokonce v čele stál trestně stíhaný člověk a nikomu to nevadilo. Navážet se pak do jiných mi přijde z vaší strany dost...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Timur Barotov: Trumpova červená vlna, co to znamená pro trhy?

15:49 Timur Barotov: Trumpova červená vlna, co to znamená pro trhy?

„Americký lid vyjádřil silnou touhu po změně a obdaroval Trumpa silný mandátem, který tak bude mít d…