Ukázal to i poslední konflikt v Kerčském zálivu, kde Rusko poprvé, naprosto otevřeně zasáhlo proti Ukrajincům ostrou střelbou a nijak se tím netajilo. Žádní neoznačení zelení mužíci, žádné vytáčení se, ale otevřená bojová akce a její jasné přiznání. Důvodem, proč už Rusové nechtějí ustoupit je fakt, že se po Majdanu železná opona přiblížila k Moskvě na vzdálenost 600 až 800 km a tím pádem je raketami středního doletu zasažitelná v řádu minut. Připomeňme si, že po II. světové válce ležela železná opona až v Berlíně, tedy ve dvojnásobné vzdálenosti.

Nová železná opona vede od severských Baltských zemí až po jižní Černé moře. Klíčovou roli v ní hrají pobaltské země, Polsko a Rumunsko. Jejich vertikálním spojením lze vytvořit neprodyšný vojenský sanitární kordon sahající od Baltu až k Černému moři. Rumunsko a Polsko jsou navíc důležité tím, že mají největší vojenský potenciál. Polsko má přes 38 milionů obyvatel a 130 000 aktivních vojáků. V rumunském případě je to necelých 22 milionů obyvatel a vojsko o síle 73 000 mužů.

Rusko, aby bylo méně zranitelné, potřebuje získat zpět Ukrajinu, nebo alespoň její východní část, známou pod názvem Nové Rusko (viz mapa). A právě o Novorusko nepůjde-li to jinak, bude Moskva aktivně bojovat.

Zdroj: naa.mil.lv

Nesplacené dluhy

Druhým důvodem vzniku války jsou historicky vzniklé a nesplacené dluhy mezi jednotlivými slovanskými národy. Namátkou vzpomeňme trojí dělení Polska, statisíce mrtvých Ukrajinců při hladomoru v letech 1932-33, genocidu Poláků v Katyňi, Maďarsko 1956, Československo 1968 a oboustranné zločiny v Ukrajinské válce. Důvodů, proč válčit s Rusy mají ostatní Slované dost a dost.

Na straně druhé Rusové budou neméně nadšeně bojovat s námi, jako jejich zrádci. Říkají, že při osvobozování naší země od fašismu padlo desetitisíce rudoarmějců a my jsme se jim za to odvděčili tím, že jsme vstoupili do NATO. Rusové považují všechny slovanské země, které jsou členy NATO za zrádce a své nepřátele, které je nutné potrestat. Válku Slované využijí k tomu, aby si mezi sebou konečně vyřídili účty. A bude to řádný masakr: jen ukrajinské ozbrojené síly, které byly v pondělí uvedeny do plné bojové pohotovosti, čítají 250 tisíc osob, včetně záloh. Polsko včetně záloh disponuje taky 250 000 vojáky (z toho100 tisíc vojáků v armádě), má 900 tanků, 1 600 obrněných transportérů a vozidel, přes 1000 děl, 260 letounů, 200 vrtulníků a také 40 válečných plavidel, včetně ponorek. Rusko má armádu přesahující 1 mil vojáků, z toho na hranici s Ukrajinou je rozmístěno necelých 300 000 vojáků. Na obou stranách je strašná ničivá síla, potěš Pánbůh!

Válka Slovanů s Čínou

Budou-li Rusové ve slovanských válkách prohrávat, přijdou jim Číňané na pomoc. Ne, že by jim na Rusech tolik záleželo, ale potřebují Rusko vojensky silné, aby na sebe v Evropě dokázalo vázat síly NATO, které by jinak mohly být využity proti nim. Nechci být špatným prorokem, ale Západní Slované moc růžovou budoucnost před sebou nemají, Čechy nevyjímaje. Češi se nemění a chovají se přesně tak, jak v minulosti. Dříve říkali, co si přáli slyšet v Moskvě a dnes to, co se bude líbit ve Washingtonu, Berlíně a Bruselu. Jinými slovy - v současnosti - by ani pes od Rusů či Číňanů „kůrku nevzal“. Češi mohou jen doufat, že mezi prvořadé americké zájmy (America First) patří i ochrana Slovanů. Jedno hezké české přísloví říká: „jak si kdo ustele, tak si taky lehne“. No, potěš koště! 

Vít Klíma

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.