Schvalování rozpočtu byl tak trochu kabaret: Přesunutí části peněz z ministerstva obrany je dočasné. Je to v rezervě, žádné peníze se obraně neberou. Rezerva znamená, že tam na krátký čas peníze přesuneme, a předpokládám, že v lednu je co nejrychleji vrátíme, sliboval premiér A. Babiš ve sněmovně. Můžeme to garantovat, v lednu se to vrátí, uvedl. Ze strany ANO a ČSSD to tak byl, diplomaticky vyjádřeno, kompromis, aby nenastalo rozpočtové provizorium.

Přesun nepřesun deseti miliard však vyvolal množství reakcí. Nejde mi o hojně užívané primitivní politické floskule ve stylu: Proruští kolaboranti z KSČM chtějí oslabit naše spojenectví se Západem a vyhovět tak zájmům Ruské federace. Komunisté dlouhodobě slouží nepřátelským mocnostem a Andrej Babiš a jeho lidé se k nim otevřeně přidali. Tihle kolaboranti prostě a jednoduše prosadili ohrožení bezpečnosti státu. Naše euroatlantické vazby jsou vydány napospas, jde o ohrožení bezpečnosti státu, naší obranyschopnosti. Nebo směšné: Armádě je diktováno vyhladovění. Přitom armáda je naopak hodně napapaný cvalík.

Očekával bych však i nějaké kvalifikované konkrétní reakce. Bohužel, nestalo se. Deset miliard ohrozí obranyschopnost země – avšak v čem a jak by měla být tato obranyschopnost ohrožena, se nedovíme ani od hejna bývalých či současných generálů; žádný z nich nám to neprozradil. Rezortní ministr též ne. A já doufal, že se konečně dovím, jak armáda brání, či chce nebo může náš stát bránit – ano, její část zatím prokázala svou funkčnost při řešení koronakrize. O vnější obranu však nešlo. Houfnice, obrněné transportéry ad. proti koronaviru účinné nejsou.

Pátečním verdiktem ztrácí obrana lesk, který si vydobyla na bojových misích. Na nich jsou čeští vojáci bráni jako jedni z nejlepších a nejschopnějších. Jako občan vůbec netoužím po údajném lesku, který si česká armáda prý vydobyla na bojových misích – nestojím o její bojové mise, které platíme z našich kapes, a které jsou spíše vojenskými provokacemi a zesilují politickou nestabilitu ve světě.

Prim v hloupých vyjádřeních mělo: Rozpočet armády je jako domino. Když shodíte jednu kostku, začne se celý plán hroutit. To ohrozí akceschopnost armády. Dnešní zkrácení rozpočtu rozbije celý proces modernizace. Je podrazem na naše vojáky i spojence. Oslabením naší bezpečnosti v době krize. Opět jsem se nedověděl, na kterou z těch dominových kostek pasuje sledovaných deset miliard. A jaké jsou kostky další? Zastánci napapaného bumbrdlíčka totiž mlží. Pro to, aby nemuseli říci pravdu: Armáda je vyzbrojována nikoli pro obranu naší země, nýbrž pro útok na země jiné. Setkáváme se tak převážně s politickými frázemi, floskulemi, fejky.

Bylo tedy celé schvalování jen šantánovým představením?

Ne. Schválení rozpočtu mělo tyto reálné výsledky: Pozitivní v tom, že nebude rozpočtové provizorium; neutrální v tom, že se částka za několik týdnů armádě vrátí.

A dále? Hejna propagandistů opět prezentovala svou nevysokou intelektuální úroveň (viz některé citace výše) – ono je totiž obtížné být investigativní, nelehké je myslet na vlastní bednu, obtížné vymýšlet zajímavá témata, na to vše je potřeba drobet fištrónu; jednodušší je opakovat existující propagandistické slátaniny, že. A bývalá i současná armádní generalita opět prokázala neschopnost věcné argumentace, a mimořádně vysokou frekvenci užívání politických floskulí - přitom by měla sdělovat věcné informace; to však neumí a nechce.

Nutné je samozřejmě zmínit též vedlejší (či snad postranní?) důvod, proč komunističtí poslanci návrh na aktuální přesun deseti miliard podali a prosadili – komunistická strana (KSČM) je na prahu volitelnosti a volby do poslanecké sněmovny jsou zanedlouho. Razantní postoj může této straně přinést nějaké voličské hlasy (volič si kupř. řekne je to strana zásadová, je schopna své názory prosadit a neustupuje od nich…). Od některých voličů to hlas přinést může.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele