Výsluhový příspěvek představuje pravidelný měsíční příspěvek, v běžné řeči nazývaný také výsluha, na který mají nárok příslušníci bezpečnostních sborů a vojáci po skončení svého služebního poměru, pokud splní zákony stanovené podmínky, zejm. délku služby. Příspěvek je určen bývalým příslušníkům Armády ČR, Policie, Hasičského záchranného, Celní správy, Vězeňské služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky.

Minimální délky služby pro přiznání příspěvku je 15 let. Nejedná se o dávku státní sociální podpory ani jinou dávku dostupnou pro všechny občany. Celková výše výsluh rok od roku násobně roste; pro srovnání: celkové náklady na všechny výsluhy byly v roce 2019 cca 7,6 miliardy korun, v roce 2023 téměř 12,5 miliardy korun (nárůst 164 %). Za stejné období vzrostl počet příjemců všech výsluh na 121 %. Nárůst počtu příjemců a objemu vyplacených prostředků se zrychluje; výsluha v jednotlivých případech se měsíčně pohybuje od patnácti až do více než sta tisíce korun.

Jedná se o zvláštní dávku poskytovanou jako určitou kompenzaci náročnosti výkonu služby po uplynutí stanoveného počtu let ve služebním poměru, viz Nejvyšší správní soud, 29. 4. 2010, 3 Ads 121/2009-116.

Co jsou tzv. výsluhové příspěvky z ekonomického hlediska?

Jsou závaznými, mandatorními budoucími výdaji veřejného rozpočtu; pro plánování, dlouhodobé projekce, strategie mají nedobrou charakteristiku – zakládají budoucí výdaje současnými právními skutečnostmi, do budoucna jsou obtížně odhadnutelné a ovlivnitelné, a protože nejsou financovány průběžnými příjmy (jako tomu je např. u důchodů), kladou na veřejný rozpočet další, léta vzrůstající finanční požadavky. Navíc jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a nejsou součástí vyměřovacích základů pro sociální a zdravotní pojištění a zabezpečení. Nejsou to výdaje za aktuální pracovní výkony. Jsou to tak velmi drahé peníze. Z ekonomického hlediska jsou výsluhy nesystémový vmetek do hospodářství. Jde o hospodářsky neproduktivní výdaje.