To je na první pohled dobrou zprávou, protože inflace klesá, ale je třeba si uvědomit, že trh očekával inflaci jen kolem 16,6 %. Z pohledu trhu je tedy inflace špatnou zprávou a znamená, že budeme stále slýchat o potřebě vyšších úrokových sazeb.

V meziměsíčním vyjádření zdražila zejména zelenina, která si připsala 12,7 %. Výrazně zdražily i dovolené, což je dáno tím, že začala nová sezóna, do které bylo nutné propsat dražší energie. Ceny v českých horských střediscích se tím přiblížily cenám v Německu.

V meziročním srovnání inflace brzdí, protože ceny elektřiny a plynu zpomalily svůj růst. Tento jev uvidíme i v dalších měsících. O tom, že inflace zpomalí, nemusíme pochybovat. Proti zpomalení inflace však půjdou další položky jako například potraviny. Cukr je meziročně dražší o 75 % a vejce dokonce o 95 %.

Po přepočtení na harmonizovaný index spotřebitelských cen činí česká meziroční inflace 18,4 %. To je výrazně více než 8,5 % uváděných Eurostatem pro Eurozónu. V české inflaci se tak odráží naše vyšší energetická náročnost.

Pro příští měsíce očekávám další zpomalení inflace, přičemž k tomu největšímu by mělo dojít hlavně v březnu a dubnu. Je trochu znepokojivé, že během února inflace klesala pomalu. Kdyby se toto mělo opakovat, bude nutné změnit výhled směrem nahoru. Očekávám, že v létě zpomalí inflace na 10 %.

Pro centrální banku je situace již uzavřena. Inflace zpomaluje a případné dnešní zvýšení sazeb se v ekonomice projeví za rok až rok a půl, kdy už ale inflace bude nižší. Pokud chtěl někdo zvyšovat sazby, měl pro to hlasovat vloni. Nyní je už pozdě a případné zvýšení úrokových sazeb by působilo kontraproduktivně. Očekávám, že úrokové sazby budou po celý letošní rok stagnovat.

Průmyslová produkce v lednu meziročně reálně klesla o 1,4 %.

Tento údaj představuje pro trh velké zklamání, protože ekonomové v průměru čekali růst o 2,3 %. Z mého pohledu bylo ale očekávání trhu přehnaně optimistické. Netuším, proč by měl průmysl za stávajících podmínek růst. Obávám se, že se u některých ekonomů v jejich očekáváních odráží přání, nikoliv racionalita.

Propad jsme viděli ve většině odvětví. Nejvýraznější však byl u výroby základních kovů, chemických látek či výrobě a rozvodu elektřiny. Rostla snad jen výroba aut.

Zajímavé je, že roste hodnota nových zakázek. Je s podivem, že zahraniční zakázky klesají o 3,5 %, zatímco domácí o 13,6 %. To ukazuje, že je na tom domácí ekonomika lépe než zahraniční. Je ale pravdou, že to může do určité míry zkreslovat silná česká koruna. Ta topí zájem o české zboží v zahraničí.

Když se něčemu v ČR nedaří, obvykle slyšíme, že jinde ve světě je to lepší. Když se dívám na poslední data Eurostatu, vidím, že za celou EU klesal průmysl o 0,4 %, v sousedním Slovensku zaznamenalo dokonce o 13,1 %. Jedeme tedy na podobné vlně.

Za celý rok 2023 čekám mírný pokles průmyslové výroby kolem 0,5 %. Problémem nebude jen drahá energie, ale i nedostatek čipů z Asie, silná koruna a vysoké úrokové sazby. Výroba zkrátka nebude plynulá. Rok 2024 by už ale měl přinést svižný růst.

Stavební produkce v lednu reálně meziročně vzrostla o 5,4 %.

Za růstem stavebnictví nestál lepší stav domácí ekonomiky, ale vhodné počasí bez teplotních a sněhových komplikací. Výroba tak nebyla přerušena.

Stavební úřady vydaly meziročně o 7,4 % stavebních povolení méně. Meziročně bylo zahájeno o 8,8 % staveb bytů méně a dokončeno bylo o 15,4 % bytů méně. Jde o velmi pesimistická čísla. Je překvapivé, že počet dokončených bytů neroste. Zdá se, že původní snaha rychle dostavět a nic nezačínat, už neplatí. Tlumí se úplně vše a zmražení hypoték tak doběhlo i novostavby.

Rok 2023 bude slabší. Očekávám, že vysoké úrokové sazby zde vydrží do konce roku. Hypoteční trh letos neožije, což nenahrává stavební výrobě. Je nicméně pravdou, že developerské projekty jsou obvykle během na dlouhou trať a s vysokými sazbami lze počítat jen dočasně, a proto developeři neřeší, co bude letos, ale co bude v dlouhodobějším horizontu dvou let a dál. Domnívám se, že pokles stavebnictví nebude tak výrazný, jak by se z trhu hypoték mohlo zdát. Infrastrukturní stavby navíc pojedou dál. Očekávám proto pokles výroby jen kolem 0,5 %